Úvod Chronologická srovnávací tabulka Novákova života a díla 12. Novákovské dny 2009 13. Novákovské dny 2012 Klavírní soutěže V. Nováka v Kamenici nad Lipou V. Novák a Městské muzeum v Kamenici nad Lipou Miloš Schnierer a umění žít hudbou Aktuality Výsledky evidence pramenů korespondence Vítězslava NovákaKorespondence Vítězslava Nováka příbuzným Danhelum Korespondence Vítězslava Nováka Josefě Javůrkové Korespondence Vítězslava Nováka Antonínu Stříži Korespondence Vítězslava Nováka Břetislavu Bakalovi Korespondence Vítězslava Nováka s Theodorem Kosslem Korespondence Vítězslava Nováka Marii Musilové

 

KORESPONDENCE VÍTĚZSLAVA NOVÁKA

BŘETISLAVU BAKALOVI

 

 

Zpracoval Prof. PhDr. Miloš Schnierer

K publikaci připravila Mgr. Ludmila Peřinová, PhD.

 

 

 

Soubor zachovaných písemností adresovaných Břetislavu Bakalovi, šéfdirigentu bývalého Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a od roku 1956 uměleckému šéfu tehdy utvořené Státní filharmonie Brno, představuje celkem 76 písemností – z toho 3 korespondenční lístky, 7 pohlednic a 66 dopisů. Korespondence pochází z let 1936 – 1949. Podle jednotlivých let je rozvrstvena takto:

1936 - 1 dopis

1938 - 1 dopis

1939       - 2 dopisy + 1 korespondenční lístek

1940       - 6 dopisů

1941       - 14 dopisů

1942       - 9 dopisů + 1 korespondenční lístek + 1 pohlednice

1943       - 10 dopisů

1944       - 3 dopisy + 1 korespondenční lístek

1945       - 7 dopisů

1946       - 2 dopisy + 3 pohlednice

1947       - 4 dopisy + 3 pohlednice

1948       - 5 dopisů

1949       - 2 dopisy

 

Tento soubor písemností byl poprvé komplexně zpracován v diplomní práci Evženie Poledňákové „Vztahy Vítězslava Nováka a Břetislava Bakaly ve světle jejich korespondence“ (Brno, FF MU, 1956), kde autorka uvádí všech 76 písemností v příloze. Práce vznikla pod vedením Prof. PhDr. Bohumíra Štědroně. Není však uveden původní rukopisný pramen. Tudíž toto nejnovější zpracování písemností na základě novějších bádání o životě a díle Vítězslava Nováka vychází ze strojopisných opisů z výše uvedené diplomní práce, kterou záměrně necituje a pojednává nezávisle.

I když se tak jako v téměř všech případech nezachovaly odpovědi adresátů, které Novák zřejmě pro jejich velký počet časem ničil, je předmět pojednávání vždy jasný a smysluplný. Ústředním tématem této korespondence je otázka interpretace Novákových skladeb na brněnských koncertech, především tehdejším Symfonickým orchestrem brněnského rozhlasu pod vedením jeho šéfa Břetislava Bakaly. Taktéž četná přímá nebo nahrávaná rozhlasová provádění Novákových skladeb. V pozadí jsou pak i vzájemné návštěvy, cestovatelské styky a velmi otevřené Novákovo hodnocení uměleckých výkonů brněnského orchestru pod Bakalovým vedením.

Bakalův zájem o Novákovo dílo vycházel ústrojně jednak ze základní Bakalovy dramaturgické orientace, která měla nepomíjivé zásluhy na provádění díla Leoše Janáčka, jemuž vtiskla pečeť původní interpretace dodnes nepominutelné. Možno říci, že v těsném závěsu věnoval Bakala neztenčenou pozornost dílům Vítězslava Nováka, který byl nejen v oné inkriminované době nesporně nejhranějším českým žijícím skladatelem.

Půda pro pozitivní přijímání jeho hudby byla v Brně připravena již od přelomu století především působením Rudolfa Reissiga v čele Besedy brněnské a dalšími sbormistry a dirigenty, kteří věnovali svůj zájem Novákovu dílu i po Reissigově odchodu do Prahy. V opeře František Neumann, Antonín Balatka, v Besedě brněnské Jaroslav Kvapil, VSMU pod vedením Břetislava Bakaly a pod týmž dirigentem ve zmíněném brněnském rozhlasovém orchestru. Bakala, který věnoval též velkou pozornost dílům Josefa Suka, J.B. Foerstera a Otakara Ostrčila, tak měl zásadní podíl na vysoké umělecké úrovni tohoto orchestru, jehož většina členů přešla do nově ustavené Státní filharmonie Brno od 1. ledna 1956.

Po Bakalově smrti v roce 1958 se zprvu zájem o Novákovo dílo v dramaturgii orchestru udržoval díky práci nového šéfa Jaroslava Vogela, hostujícího Jaroslava Krombholce, Karla Ančerla a nejnověji Františka Jílka, který právě Novákovi vedle prioritního Janáčka věnoval největší pozornost jak na veřejných koncertech, tak v rozhlasových a gramofonových nahrávkách. Po jeho smrti však Novákovo dílo z programů brněnské filharmonie téměř vymizelo.

Předložené zpracování souboru dopisů Vít. Nováka Břetislavu Bakalovi je velmi cenné jednak svědectvím frekvence skladatelových děl v Brně v letech okupace a krátce po osvobození, jednak některými dopisy, v nichž skladatel na Bakalovu žádost uvádí vlastní analytickou charakteristiku prováděných skladeb později otištěnou v programech koncertů.

Žel, ani diplomní práce Poledňákové neuvedla systematicky provedení Novákových skladeb v rozhlase a na koncertech. Patrně pro neúplnost pramenů. Podle nejnovějších zkoumání není zachycen v brněnském rozhlase úplný seznam koncertních programů. Filharmonie ve svém archivu shromažďuje koncertní tištěné programy až od svého vzniku v roce 1956. Je zřejmé, že provozování Novákova díla, ať na veřejných koncertech nebo v brněnském vrozhlase muselo být nutně nejen za doby Novákových styků s Bakalou početnější, než jak se jeví z dopisů.

 

 

 

1.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

10.12. 1936

10. 12. 36

Vážený pane,

 

Děkuji Vám srdečně za zdařilé provedení mé ouvertury k Maryše a Serenády D dur v jednom týdnu. Poslechl jsem si je s velkým potěšením. Tempa středních vět serenády byla zcela správná, prvá věta a zejména poslední mohou jíti rychleji. Tato se má hráti alla breve (čtvrťová=80) x – a taky se tak dávala při prvém provedení s Oskarem Nedbalem. Zůstane navždy nevysvětlenou záhadou, proč jsem při vydávání toho díla udal tempo čtvrťová=144 x, což nezvratně dokazuje, že skladatelé jsou tvorové často značně nespolehliví, ať neřeknu zcela nepříč….!! xx

Budu Vám povděčen, opravíte-li to tempo pro časy budoucí.

S přátelským stiskem ruky

Vít. Novák

 

Poznámky:

x – v textu je uvedena značka noty čtvrťové.

xx – míněno: „nepříčetní“. Novák záměrně celý výraz nenapsal.

 

Obsahový komentář

 

První známý dopis Novákův brněnskému dirigentu Břetislavu Bakalovi (1897 – 1958), šéfdirigentu Symfonického orchestru brněnského rozhlasu, od 1. 1. 1956 Státní filharmonie Brno, který na veřejných koncertech a v rozhlasových pořadech uváděl řadu Novákových děl. Z textu dopisu nelze určit přesné datum zmiňovaného rozhlasového provedení citovaných skladeb.

 

2.

VN – BB

Praha - Brno

D (s obálkou)

14. 11. 1938

 

Praha, 14. XI. 38

Milý příteli,

 

Především Vám děkuji za další propagaci své hudby v rozhlase. Se zájmem jsem si poslechnul své Bagately po prvé v rouše orchestrálním. Byly provedeny velmi pěkně – jen si představuji Vzpomínku volněji, a zato Serenádu rychleji. Nazval jsem ji Serenádou nedočkavého milovníka – odtud zkracování taktu při opakování v dohře. Tatry mi bohužel ušly – byli jsme tehdy celý den na výletě. Nyní jsem se dozvěděl, že byste chtěl dávat něco z třetího dějství Karlštejna, což však je znesnadněno studováním díla v Národním divadle. Tentýž úmysl projevil také K.B. Jirák a mohl by jej snáze uskutečnit, protože zapůjčení materiálu v místě vyžaduje méně času a opatrnosti.

Těším se, že mi časem zase něco mého zahrajete a jsem se srdečným pozdravem Vaší manželské dvojici

přátelsky oddaný

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Instrumentaci Bagatel, původně klavírního cyklu, op. 5, No 63 (1899), vypracoval Antonín Kincl (part. v rkp.). První provedení klavírní i orchestrální verze není známo. Bakalovo vysílání díla brněnským rozhlasovým orchestrem zřejmě náleží vůbec mezi první provedení instr. verze.

Pokud jde o Bakalův úmysl dávat scény z opery Karlštejn, naráží Novák na práci v pražském ND, které připravovalo v té době obnovené nastudování opery (prem. 17. 3. 1939).

 

3.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

1.                                         1. 1939

 

Praha, 1.1.39

Milý příteli,

 

Děkuji Vám srdečně za Váš úmysl propagovati opětně v cizině moji hudbu. Je zde tentokrát velká nesnáz se zapůjčením orchestrálního materiálu. Bezplatně ho nedostanete ani od jediné z firem nakladatelských, které právě na půjčování materiálu nejvíce vydělávají. A Česká Filharmonie zásadně jej nepůjčuje jsouc vázána reversem, že tak neučiní a jehož překročení by ji mohlo státi značnou pokutu nakladatelem vyžadovanou. Č.F. s tím má již svou smutnou zkušenost. Ale naneštěstí mne napadá, že byste pravděpodobně za minimální náhradu mohl získati z jejího archivu vypůjčení mé suity z Nikotiny. Pořídil jsem ji kdysi z Talichova popudu a hraje se velmi zřídka, ačkoli je velmi zábavná. Jsou to čtyři tance zcela různého charakteru – snad jste to ostatně někdy slyšel. Myslím, že by se Vám dobře hodila – i když není svým zčásti archaistickým, zčásti exotickým rázem pro mne tak příznačná, jako skladby Vámi vyvolené.

Rozhodně požádejte o vypůjčení partitury!

S přáním všeho dobra v Novém roce a přátelským pozdravem

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Z tohoto dopisu ani z následující korespondence nevyplývá sdělení o uskutečnění Bakalova provádění Nováka v zahraničí ani realizace koncertní suity z baletu Nikotina.

 

4.

VN - BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

28. 11. 1939

28. XI. 39

 

Milý příteli,

 

Děkuji za Váš dopis a sděluji, že zmíněné ženské sbory jsou již dávno instrumentovány. Nějaký rok po mém jmenování na konservatoř podjal se té práce z vlastního popudu můj žák Nápravník, jenž po absolvování odešel se svou rodinou do Jugoslavie. V tomto orchestrálním rouše byly sbory častěji provedeny. Ale zpropadená věc! Nemohu se dopátrat, kdo má ten orchestrální materiál. Na mé dotazy bylo mi sděleno, že není ani v archivu rozhlasu, ani v archivu Č. Filharmonie, že jej nemá ani Kotrba, ani Urbánek, ani Chadím. Snad by mohl býti ve zdejším Hlaholu, ačkoli i odtud přišla záporná odpověď. Zbývala by ještě Beseda brněnská, na niž se můžete sám obrátit. Je to opravdu velmi mrzuté, protože se ten materiál nemohl ztratit – jen jej najít! V případě úplného nezdaru pustil bych se do nové instrumentace sám pouze v tom předpokladu, že bych neměl nic jiného co dělat. Snad by to konečně mohl udělat někdo jiný. Jak jsem řekl: zpropadená věc!

 

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

P.S. Dopište mi laskavě o svém pátrání!

 

Obsahový komentář

 

Jedná se o dva ženské sbory Primula veris a Velebná noc, komp. 1901 pro ženský sbor a klavír. Instrumentaci provedl Novákův žák Karel Nápravník (nar. 1882) posléze žijící a působící v Jugoslávii. Sbory nenesou opusové číslo (kat. No 71). Novákův údaj o instrumentaci tak doplňuje katalogový text na s. 163. Z dalšího zjišťování plyne, že původní partitura se nenašla, neboť skladatel skutečně přistoupil k nové vlastní instrumentaci na konci roku 1939, neboť Bakala sbory provedl v Brně s orchestrem na koncertě 25. 2. 1940 (VSMU + SOBR).

 

5.

VN – BB

Praha – Brno

KL

22.12. 1939

 

Praha, 22. 12. 39

Milý příteli,

 

Píšu Vám v rychlosti, hned po obdržení Vašeho dopisu, doufaje, že tyto řádky dostanete ještě v Rožnově. Oba sborečky jsou instrumentovány v obsazení: 1 flétna (též picola), 1 hoboj (též angl. roh), 2 klar., 2 fag., 2 corni, klavír, smyčce bez kontrabasů. Partitura je již opsána, materiál se pořizuje nákladem Hudební Matice.

Těším se na Vaše provedení a přeji plné zotavení.

S vánočním a novoročním pozdravem

Novák

 

Obsahový komentář

 

Novákův údaj o instrumentaci dvou ženských sborů Primula veris a Velebná noc, No 71 potvrzuje autorské provedení instrumentace v prosinci 1939. (Opis dopisu ponechává psaní nástrojů podle autora).

 

6.

VN – BB

Praha - Brno

D (s obálkou)

25. 2. 1940

25.II. 40

Milý příteli,

 

Vaši laskavou zprávu jsem obdržel sice opožděně, protože zalétla v předsíni pod skříň, odtud byla vylovena až při sobotním úklidu, ale věděl jsem o vysílání koncertu z rozhlasových novin a tak mi z celého programu nic neušlo. Ženské sbory zněly velmi pěkně, zejména Velebná noc, tempa byla správná, zkrátka, bylo to provedení velice zdařilé, za které Vám i učitelkám srdečně děkuji. Lituji jen, že jste sem nemohli přijíti, byl bych se rád s Vámi zase uviděl.

 

S přátelským stiskem ruky

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Koncert s oběma ženskými sbory s orchestrem byl zřejmě vysílán v přímém rozhlasovém přenosu 25.2.1940 a Novák na něho musel písemně reagovat ještě téhož dne (patrně ve večerních hodinách).

 

7.

VN - BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

1.      3. 1940

 

1.      III. 40

 

Milý příteli,

 

S potěšením čtu, v dnešním Rozhlase, že příští úterý máte na programu Valašské tance. Při této příležitosti Vás upozorňuji na poznámku pod čarou, týkající se tempa Dymáku. Považoval jsem za nutné tak učiniti po poslechnutí tohoto tance, kdy základní prudké tempo bylo nápadnými ritardandy oplně ochromeno. Proto se nyní dvojnásob těším na Vaše provedení, za něž Vám předem srdečně děkuji.

 

S přátelským pozdravem

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

K rozhasovému provedení podle kalendáře muselo dojít v úterý 5. 3. 1940.

 

8.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

30. 8. 1940

Skuteč, 30. 8. 40

Milý příteli,

 

V posledním čísle Našeho rozhlasu se s potěšením dočítám, že dáváte 4. září Valašské tance a 6. září Novákovu suitu. Děkuji Vám srdečně již předem a těším se na oba ty koncerty, jež jsou zde na venkově pro mne vítaným osvěžením.

Zejména bych si rád poslechl Valašské tance, které se nehrají tak často. A tu Vás prosím o toto:

V poslední větě suity ty dva takty označené „passionato“ rychleji než ostatní a střední část této věty ve 3/4 a 2/4 nejlépe taktovat na jeden ráz. Tato přeměna melodie ze Zamilovaných má zcela jiný charakter nežli tam: je to vzrušená vzpomínka na vzdálenou milou. A teď to hlavní! Doposud jsem neslyšel Dymák ve správném tempu, jak dodatečně udáno v partituře. Tedy s rubatem:

xxx

 

A s kodou v prestu! Jinak to není pravý dymák, ten vášnivě vířivý tanec, jak jsem jej s Leošem Janáčkem viděl tančit na Hukvaldech. Tedy znovu prosím: celý tanec rychle a to E-dur co nejrychleji!

Uděláte mi tím opravdu radost.

Se srdečným stiskem ruky

Vít. Novák

 

xxx – v textu je na tomto místě ručně psaná notová ukázka.

 

Obsahový komentář

 

Novák vzpomíná na zážitek s lidovými tanečníky na Hukvaldech s Janáčkem v roce 1897. Srov.: Novák: O sobě a o jiných, s. 92 – 94.

 

9.

VN – BB

D (s obálkou)

24. 11. 1940

24. XI. 40

Můj rozmilý příteli,

 

Ještě dnes, třetího dne po svém oslavném koncertu v Brně mám intensivní dojem z Vašeho živelného provedení Podzimní symfonie! Nastudoval jste toto nesmírně náročné dílo se zřejmou oddaností a jeho provedením dosáhl hned dvojího vítězství: pro autora i pro dirigenta. Budu vždy s radostí vzpomínati toho krásného večera v brněnském Stadionu, prohřátého láskou účinkujících i posluchačů.

S nejsrdečnějěším stiskem ruky přátelsky Vám oddaný

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Břetislav Bakala provedl Novákovu Podzimní symfonii, op. 62, No 134 v Brně 21. 11. 1940 s akademickým mužským sborem Moravan a VSMU se SOBR. Skladatel si tohoto provedení vedle pražské premiéry r. 1934 s Talichem velice vážil, a právě tato interpretace ještě více utužila přátelské vztahy mezi oběma umělci.

 

10.

VN - BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

14. 12. 1940

14. XII. 40

Můj milý,

 

Rozhodl jsem se požádati Vás – když mi už chcete dáti ještě jednu moji podobiznu – raději o dvě střední velikosti (jak jste mi přinesl), místo té jedné veliké. Ta velká by se mi dobře nikam nehodila.

Škoda, že jste oba nemohli pobýti s námi dnes večer v Uměl. Besedě!

 

Srdečně Vás pozdravuje

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Zřejmě se jedná o fotografie Vít. Nováka s Břetislavem Bakalou a dalšími přáteli v Brně. Není zatím znám program onoho večera v UB 14. 12. 1940, ale nepochybně zde bylo provedeno některé komorní instrumentální nebo vokální dílo V. Nováka.

 

11.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

28. 12. 1940

 

Skuteč, 28. XII. 40

Můj milý,

 

Srdečně Vám děkuji za fotografie, jež jsem tady včera obdržel. Jste kavalír, poslal jste mi jich více, než jsem žádal. Jednu z nich zde nechám jako dárek tomu fabrikantovi, co mi dal místo věnce pár bot.

Snad Vás zase brzo v Praze uvidím – zatím Vám i Vaší milé paní přeji všeho dobra v Novém roce a jsem s pozdravy od nás obou

Váš

Vít. Novák

 

12.

Praha – Brno

D (s obálkou)

31. 1. 1941

Praha, 31. 1. 41

Můj milý,

 

Při prvém provedení Serenady op. 36 za řízení Oskara Nedbala prosadil jsem ve finale tempo alla breve. Totéž se stalo při dalším provedení orchestrem konservatoře za řízení Reissigova. Právě tak to dával z vlastního popudu Felix Weingartner ve Vídni (Wien)…A při vydání díla tiskem označil jsem sám z nějakého pekelného vnuknutí tempo toho finale jako Allegro capriccioso „čtvrťová“=132! X

Takové nevysvětlitelné vrtáctví jest jednou z neproniknutelných záhad lidské mozkovice!

Proč Vám to právě nyní píšu? Právě se v posledním čísle Našeho rozhlasu dočítám, že v příštím týdnu dáváte toto finale. Prosím tedy úpěnlivě: Žádné allegro, nýbrž Presto caprioccioso, „čtvrťová“=80! X

Pochybuji, že se mi podaří to provedení zachytit, ale činím to pro klid své duše.

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

X – v textu značka noty čtvrťové

 

Obsahový komentář

 

V době okupace 2. světové války bylo nutno psát jakékoli zeměpisné názvy německy na územích fašisty obsazených. Přidané tři tečky Novákem mohou mít utajený ironizující charakter.

Premiéra Serenády D dur, No 84 byla 6. 3. 1906 v Praze v České jednotě pro orchestrální hudbu, ČF, dir. Oskar Nedbal; ve Vídni - Wiener Philharmoniker, 1.1.1917, dir. F. Weingartner.

 

13.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

8. 3. 1941

 

Můj milý,

 

Děkuji Vám za Vaše příjemné zprávy! Finale ze Serenády nebylo bohužel možno chytit, jako často brněnskou stanici vůbec. Zato jsem si poslechl Valašské tance – ovšem s náležitým poruchovým doprovodem. Tempa byla správná, až na kodu dynamika, jež může ještě více řádit. Nyní jsou tyto tance nahrány na desky Ultraphonu (s malou zkratkou z technických důvodů) v tempech mnou promyšlených.

Velice mne těší, že již teď pomýšlíte na to, co ode mne dávat. Z orchestrálních věcí by se asi jednalo o Tomana, Pana, nebo Jihočeskou, ale velmi byste se mi zavděčil provedením některého písňového cyklu, nejraději Melancholie (s barytonistou Bednářem). Pro mužský hlas hodilo by se ještě Údolí nového království, kdežto Melancholické písně o lásce, Nocturna a Jaro si představuji pro hlas ženský. – Na obrázky z poslední návštěvy Brna se občas rád podívám. Jsou velmi pěkné, takže stály za oběť spojenou s fotografickou procedurou. Ani nevím, zda jsem za ně p. Skácelovi zvlášť poděkoval.

Se srdečným stiskem ruky

Vít. Novák

8. III. 41

 

Obsahový komentář

 

Bakala postupně provedl všechna Novákova díla, o nichž skladatel píše v tomto dopise. Ovšem nestalo se tak vždy za života Novákova, nýbrž i v letech dalšího Bakalova působení, jednak v šéfovské funkci SOBR a od 1. 1. 1956 v téže vedoucí funkci nově ustavené Státní filharmonie Brno. I po Bakalově smrti v roce 1958 neustávalo provádění Novákových vrcholných skladeb v Brně pod vedením Jaroslava Vogela, Jaroslava Krombholce a nejnověji pod dirigentem Františkem Jílkem (do roku 1980). Poté nápadně interpretace orchestrálních a vokálně instrumentálních Novákových děl upadla až na zanedbatelné výjimky v téměř zapomenutí! Zmíněná další Bakalova provedení jsou dokazatelná z tištěných programů. Viz archiv SFB, přičemž archiv SOBR v tomto ohledu není systematicky známý a dostupný!

 

14.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

23. 6. 1941

 

23. VI. 41

Můj milý,

 

Váš návrh s díkem přijímám, partituru však nemohu odeslati. Dle opisu se totiž bude nyní pořizovati v Průmyslové tiskárně celý orchestrální materiál a originál bych poště nesvěřil. Před odjezdem jej uložím v tresoru Průmyslové tiskárny, odkud by byl vydán nějakému spolehlivému člověku z Brna. Samozřejmě zaručujete úplnou bezpečnost a neporušenost rukopisu i člověka! Přenechávám Vám prvé provedení De profundis za těchto podmínek:

1)                             Vedle něho bude na pořadu ještě něco ode mne, protže novinka není dlouhá (minimální trvání 18 minut).

2)                             Vydaný materiál Unie zakoupí pro eventuel. pozdější provedení. Tím si trochu uhradím cestovní výlohy a pobyt v Brně, kde musím býti na zkouškách.

Budou do října varhany v pořádku?

Píšu rychle a jako obchodně – mám teď na to tuze málo času! Odpovězte brzo – hodlám odjet 30.t.m.

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

Obsahový komentář

 

Tento dopis zahajuje sérii vzájemné korespondence týkající se prvého provedení Novákovy symf. básně De profundis, op. 67, No 140 20. 11. 1941 pod Bakalovým vedením v Brně.

Pokud jde o délku De profundis, Novák neodhadl před prvým provedením dobu trvání. Hovoří-li v dopise o minimálně 18 minutách, je to podstatný rozdíl od skutečné doby trvání skladby, která na nahrávce SFB pod dir. J. Voglem trvá 27 minut! Další vývoj záležitosti brněnské premiéry díla plyne z následujících Novákových dopisů Bakalovi.

 

15.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

28. 6. 1941

 

Milý příteli,

 

Nevím, proč ještě nedošla od Vás na můj dopis odpověď – zda jste jej snad neobdržel, či se dosud nemůžete rozhodnout. Týká-li se to první z mých podmínek, mohu Vás potěšit zprávou, kterou jsem se včera dozvěděl: Muž, pověřený rytím partitury De profundis dostane nyní měsíční dovolenou. V důsledku toho by Vám mohla Průmyslová tiskárna odeslati opis, čímž by odpadl můj požadavek, aby si někdo přijel pro originál. Oznamuji Vám pro všechny případy nutné adresy: Průmyslová tiskárna, Praha VII Dobrovského 20, Jindřich Máslo, bývalý šéf hudebního oddělení, ale ještě tam docházející (nečit.)x opisu partitury a můj důvěrník, konečně moje: Planá nad Lužnicí, kam chci v pondělí odjeti. Čekám nyní Vaši brzkou zprávu.

 

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ je převzat z původního opisu dopisu.

 

16.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

28. 6. 1941

 

Můj loudavý příteli,

 

Každý den jsem čekal Vaši odpověď – přišla dnes – akorát po odeslání mého rekomandového dopisu! Musím psáti zase hned, abyste to dostal zároveň s tím prvým ještě před svým odjezdem.

1)                              Dejte si neprodleně poslat z Průmyslové tiskárny opis a pořiďte si celý materiál. Samozřejmě nechci vydati dílo tiskem bez předchozího poslechu. Partitura bude, doufám, za srpen a září vyryta, ale zkorigována až po brněnském provedení.

2)                              Sdělte mi celý program toho koncertu! Dle toho usoudím, hodí-li se moje věc na zakončení prvého dílu, nebo až jako poslední číslo. Podle dynamického rozpětí bych usuzoval na toto. Je mi ovšem velmi líto, že se nebude ode mne nic jiného hráti!

Místo baladického tria můžete dáti na program cellovou sonátu, předevčírem dokončenou. Zde ji mají hráti rovněž členové Českého tria, Zelenka a Heřman, pravděpodobně koncem října.

Piště brzo do Plané nad Lužnicí a oznamte mi svou prázdninovou adresu.

S přátel. pozdravem

Vít. Novák

 

17.

VN – BB

Planá – Brno

D (s obálkou)

15. 7. 1941

 

Planá nad Lužnicí, 15. VII. 41

Můj milý,

 

Děkuji za dopis! Datum i program mi konvenuje. Přijel bych ovšem na dvě zkoušky, protože se jedná o novou, a jak myslím, ne právě snadnou věc. Taky Vás upozorňuji, že opis partitury nebylo mi možno prohlédnouti pro naprostý nedostatek času. Měl jsem totiž plno práce s cellovou sonatou, jež dokončena těsně před odjezdem. – V případě pochybností u některých not bude nutno předem písemně se dohodnouti. Kdybych tou dobou nebyl ještě v Praze, obraťte se na Jindřicha Máslo (Praha – Hlubočepy 330), který má k originálu uloženému v Průmyslové tiskárně přístup.

Kdyby situace nebyla tak nejistá, řekl bych, že se velmi těším na shledání v Brně. Zatím Vás srdečně pozdravuji.

Váš

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Jedná se o jednovětou Sonátu pro violoncello a klavír, op. 68, No 141, komp. od května do 26. 6. 1941.

 

18.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

15. 8. 1941

Skuteč, 15. VIII.

Rozmilý příteli,

 

Dnes dostávám z Průmyslové tiskárny zprávu vyslovující překvapení nad tím, že jim ještě nebyla vrácena partitura De profundis, kterou prý Vám půjčili (nečit.)x na čtrnáct dní. Nyní, když se vrátil z dovolené rytec právě touto prací pověřený, chtěli by se do toho neprodleně pustit. Nezbude zatím nic jiného, než vrátit jim opis a vyžádat si od nich s mým svolením originál, aspoň k Vašemu studiu. Snad byste si dle toho mohli poříditi opis nový, nebo s patřičnou šetrností užíti jej k dirigování. Tiskárna prý podle něj partituru nemůže rýti, nýbrž jen podle opisu, kde vše již je k tomu účelu uspořádano. Prosím Vás tedy: jednejte ihned a pošlete mi sem zprávu, jakmile originál obdržíte. To víte, že jej velmi nerad svěřuji poštovní dopravě, a nebudu mít pokoje, dokud se nedozvím, že je v bezpečí.

Se srdečným pozdravem Vám a Vaší milé choti

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit“) je uveden již v původním opisu písemnosti.

 

19.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

10. 9. 1941

 

Skuteč, 10. 9. 41

Můj milý šohajku,

 

Po návratu z Prahy hned spisuji a odesílám žádaný (nečit.)x článek. Ovšem, bez vlastního programu díla, a také se zamlčením, odkud je vzat (nečit.)x na jeho konci – což oboje by nešlo uveřejniti. Těším se, že mi sem brzo pošlete nějakou zprávu, hodlám zde zůstati do 25. Potom bych se ještě rád na nějaký den podíval do Kokořínského údolí.

Se srdečnými pozdravy

Vít. Novák

 

Moje symfonická báseň bolesti a soucitu vznikla po dvouletém odmlčení na jaře tohoto roku.

Zajímal mě u ní, jako vždy, problém nové formy. Ta se utvářela takto: Dvojitá fuga s úvodem a dohrou. Úvod počíná s pp čtyřtónovým motivem, který se pak uplatňuje ve fugových mezivětách a při zakončení díla. Tema úvodní (A) v dorickém moll se zvětšenou kvartou, má charakter smutečního pochodu. První fugový subjekt (B) velmi volného tempa, nastupuje ve čtyřech hlasech, v toninách as-moll – es-moll, při čtvrtém nástupu v těsně. Druhý subjekt (C) ve vzrušeném tempu rovněž takovým způsobem, v toninách a-moll, e-moll. Následující provedení přináší stálé kombinace obou subjektů.: B v původním znění s variací C (v kvintovém kruhu navazujícím na exposici B), tedy v b-moll – f-moll; C pův. s variací B (v c-moll – g-moll). Dynamické a kontrapunktické vyvrcholení, B C se svými variacemi (v kvintovém kruhu navazujícím na exposici C) h-moll – fis-moll – cis-moll. Návrat témat do dur: B (B-dur), B se svou inversí (F), komb. B s C (C-dur), C se svou inversí (G), A v různých tóninách s dosažením třetího, nejvyššího vrcholu v D-dur, kde zazní B, s náhlou modulací do H-dur, kde zazní A, pozměněné v citát z jedné mé dávnější skladby.

 

X – výrazy „(nečit.)“ jsou použity již v opisech dopisů.

 

Obsahový komentář

 

Novákova analytická charakteristika skladby byla otištěna v programu koncertu SOBR 20. 11. 1941.

 

20.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

21. 9. 1941

 

Skuteč, 21. 9. 41

Můj milý,

 

Děkuji srdečně za příjemnou zprávu, za serenády a za písničky! V první serenádě odpovídalo Vaše pojetí zcela mé představě, škoda, že bylo ve vysílání mnoho dynamických kazů! Zato druhá vyzněla velmi dobře. Její finale vzal jste tentokrát snad až příliš alla breve, takže koda byla pak trochu neúměrně zvolněná.

Písničky byly velmi roztomilé v podání Vaší milé choti, jejíž hlas se k nim výborně hodí.

A nyní k říjnovému koncertu!

Napiště mi sem laskavě obratem data a dobu zkoušek v posledním týdnu. Nejraději bych přijel v úterý, bude-li zkouška večer. Chci totiž odsud odjeti ve čtvrtek 25., ale nazítří bych se rád vypravil do Kokořínského údolí, kde bych se dle počasí zdržel možná až do pondělí 6. 10. Kdybyste mi v tom období chtěl psáti, adresujte do Prahy, odkud by to za mnou poslali, nebo kam se možná mnohem dříve vrátím.

Nebýt takovým fatalistou, napsal bych, že se na ten koncert velice těším.

Se srdečnými pozdravy Vám oběma

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Novák se vyjadřuje k rozhlasovému vysílání svých obou Serenád pro malý orchestr – F dur, No 35 a D dur, No 84.

Pokud píše o „Písničkách“, lze usuzovat určitě na výběr z řad I. – III. (op. 16, 17, 21 – No 53, 54, 59) z let 1897 a 1898 v podání paní Marie Bakalové, a to pouze s klavírem, neboť instrumentace těchto řad byla provedena autorem až v následujícím roce. Řady IV. A V. vznikly v roce 1944 a byly ihned instrumentovány. Prvé 4 písně IV. řady byly paní Bakalové věnovány.

 

22.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

8. 11. 1941

 

Praha, 8. 10. 41

Můj zlatý Břetíku,

 

Váš milý dopis jsem dostal po svém telefonování.

Snad si tedy poslechnu zítra večer Věčnoui touhu a 22. Melancholii. Jak bude dále s koncerty, je ovšem nyní pochybno. Proto mi napadlo, nemohl-li bych si tu svou věc poslechnout soukromě. Vzal bych si sebou opis partitury, abych tam opravil chyby Vámi dle znění originálu zjištěné. Napište mi, bylo-li by to vůbec možné, nejlépe by se mi hodil čas od soboty do středy. Sdělte mi také, kterým vlakem bych měl přijeti a zamluvil byste mi pro ten případ pokoj ve Slavii.

Tuze rád bych se s Vámi uviděl, a setkal bych se též se Štědroňem a Goldbachem, kteří si něco ode mne přejí.

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Novák má na mysli rozhlasové vysílání symf. básně O věčné touze, op. 33, No 80 9. 10. 1941 a 22. 10. 1941 cyklus písní Melancholie, op. 25, No 70, patrně v podání Marie Bakalové? (Ačkoli Novák měl v představě baryton). Dopis dále podává důkazy styků s brněnskými představiteli kulturního života. Především s tehdejším odborným asistentem PhDr. Bohumírem Štědroňem (1905 – 1982), který otiskl studii „Novák a Brno“ v II. dodatcích sborníku „Vít. Novák – studie a vzpomínky“ (Praha, 1940) a byl velkým znalcem a propagátorem Novákova díla nejen v Brně.

 

22.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

13. 11. 1941

13. 11. 41

Drahý šohajku,

 

Žádná zpráva od Vás, v novinách taky nic o koncertu. Zato jsem včera slyšel, že Zemské divadlo znovu zavřeno. Vztahuje se to také na koncerty? Nejsou vyňaty koncerty rozhlasové, což by bylo pravděpodobné?. Jsem v úplné nejistotě… Snad bych si mohl v případě zákazu veřejného koncertu svou věc poslechnout soukromě, kdyby se nahrávala na (nečit). x za účelem pozdějšího vysílání. Potřeboval bych to zahrání pro zjištění definitivních temp a údajů dynamických. Taky musím míti svoji partituru pro korekturu četných chyb, jež jste v opisu našel. Napište mi tedy ihned, jak se věci mají a mohl-li bych v úterý, nebo někdy jindy přijeti.

Můžete si představit moje napjetí!...

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ opět pochází z opisu

„napjetí“ – ponecháno původnímu pravopisu autora

 

Obsahový komentář

 

Novák naráží velmi intenzivně na politické poměry. Budova brněnského divadla „Na hradbách“ – tedy Zemského divadla se stala pro český provoz nepřístupná. Opery a balety se hrály až do roku 1945 potom v budově tzv. Starého divadla na Veveří. (Poslední představení před zbořením této budovy bylo v roce 1953). Premiéra De profundis, op. 67, No 140 se v Brně uskutečnila, jak plyne ze souboru dopisů.

 

23.

VN – BB

D (s obálkou)

15. 11. 1941

 

15. XI. 41

Drahý příteli,

 

Přijměte upřímnou soustrast ku ztrátě milované maminky, jež na Vás v nynější době působila tím bolestněji.

Děkuji Vám za dnešní zprávu o koncertě a doufám tedy, že v úterý přijedu. Zamluvte mi laskavě ve Slávii pokoj (bez koupelny), jejž bych zaměnil za dvoulůžkový, přijede-li ve středu za mnou žena. Žádal jste mne před několika dny telefonicky, abych promluvil k chovankám Vesny. Neodmítám, ovšem jen že by se tak mohlo státi v ústavě, rozhodně ne při generální zkoušce.

Budete-li mi ještě v pondělí telefonovati, volejte mi odpoledne pod čís.38624, totiž v ordinaci radiologa Dr Fruhaufa, kde mám býti asi od 2 – 6.

Těšilo by mě neobyčejně, kdybychom se v úterý uviděli.

Váš

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Vrcholily přípravy na premiéru De profundis, op. 67, No 140. Jak plyne z dopisu, Novák se zúčastnil též generální zkoušky.

 

 

24.

VN – BB

D (s obálkou)

22.11. 1941

 

22. XI. 41

Drahý Břetíku,

 

Bylo to vskutku nádherné! Na takové první provedení díla se nikdy nezapomíná. Děkuji Vám z celého srdce za výkon, jenž by taky zde všem lidem dobré vůle imponoval. Děkuji rovněž rozmilé Vaší choti za skvělé a obětavé pohostinství a přeji si jen, abychom se mohli brzo aspoň trochu odvděčiti.

Zatím vzpomíná a srdečně Vás (též od mé ženy) pozdravuje

 

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Důvěrné přátelské oslovení adresáta křestním jménem podává optimální důkaz Novákova nadšení nad brněnskou premiérou jeho nesporně technicky i posluchačsky náročné symf. básně De profundis, op. 67, No 140.

Kromě dosavadního předchozího Bakalova provedení Podzimní symfonie, op. 62, No 134, je v tomto dopise zmiňovaná interpretace dalším maximalistickým výkonem dirigenta a brněnského orchestru. Podle reakce obecenstva soudě též podle popisovaných dojmů Novákových i v dalších pramenech byla skladba pochopena s maximální pozitivní nadějí na vývoj tehdy ještě velmi neblahých válečných událostí. Novák tak vyslovil přesvědčivou katarzi v závěru skladby v tutti s varhanami.

 

25.

VN – B

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

22. 12. 1941

 

Skuteč, 22. XII. 41

Rozmilý příteli,

 

Píšu dnes, abych

1)      Vám a Vašim drahým upřímně přál příjemných svátků a všeho dobra v nastávajícím Novém roce,

2)      Vám referoval o vysílání De profundis ze zvukového snímku, jež tady vzbudilo všeobecnou pozornost, ač se ovšem nijak nemohlo rovnat koncertnímu provedení a

3) Abych Vás upozornil na Zd. Otavu z Nár. divadla, který zde má v lednu či v únoru zpívati Melancholii s orchestrem za Šejnova řízení. Činím tak pro případ, že by Vámi vyvolený interpret tohoto cyklu p. (nečit.) x byl dosud jinak zaneprázdněn. Otava mi v telefonické rozmluvě přiznal, že by rád přijel a já zase mohu Vás ujistiti, že by cyklus provedl nádherně! Slyšel jsem jeho výkon za Jeremiášova řízení v rozhlase. Snad jsem s tímto návrhem přišel ještě včas! Připomínám ještě, že si pro tento cyklus představuji výlučně mužský hlas.

Těším se, že mi sem pošlete pár slov.

Se srdečným stiskem ruky a pozdravem doma

Váš

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.) převzat z opisu textu.

 

Obsahový komentář

 

Cyklus písní Melancholie, op. 25, No 70 z roku 1901 vydal pražský nakladatel Mojmír Urbánek s dedikací: „Slečně Emě Destinnové“ bez vědomí autora! Destinnová cyklus nikdy nezpívala. Ten si naopak autor představoval v provedení mužským hlasem. Instrumentované znění z roku 1942 provedl Zdeněk Otava 11. 2. 1942 s ČF, dir. Karel Šejna.

 

26.

VN – BB

D (s obálkou)

23. 1. 1942

 

Příteli rozmilý,

 

Z Vašeho dopisu mě potěšily dvě zprávy, že budete dirigovati v Praze a že Bednář je na svobodě!

Doufám tedy, že se v březnu v Praze shledáme a že Bednář bude zpívati Melancholii. Otavu jsem Vám navrhl pouze pro případ, že by Bednářovi bylo veřejné vystupování znemožněno.

Líbil se mi v Karlštejně velice a nepochybuji, že by se též osvědčil co pěvec koncertní.

Jak z data tohoto dopisu seznáváte, jsem ještě ve Skutči, již přes měsíc, ale hodlám se v pondělí 26. t.m. vrátit do Prahy. Ale naprosto ne rád, protože zdejší život je klidnější a příjemnější. Instrumentuji zde prvou část (nečit.) x varhanního triptychu, který mi po mém návratu, zatím jen (nečit.) x.

Myslím, že taky brzo bude již vyryta partitura De profundis, do jejíž korektury bych se hned pustil. Ale v Praze tu v íc v této sezoně nedám hráti. Odřekl jsem stejně Jirákovi (nečit.) x.

 

Srdečně zdraví

Vít. Novák

 

x – výrazy „(nečit.)“ převzaty z původního opisu dopisu

 

Obsahový komentář

 

Partituru vydala HMUB až v roce 1945 s vloženou faksimilií „Posvěceno utrpení českého národa za německé hrůzovlády 1939 – 1945. Vít. Novák.“

Václav Bednář, český barytonista, člen opery Národního divadla v Praze.

 

27.

VN - BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

8. 2. 1942

 

Můj rozmilý Břetíku,

 

Děkuji za dopis a za pozvání!
Tentokrát nepřijedu, ačkoli budete míti v Brně prvé provedení sonaty. Poslechnu si ji zde o několik málo dní později. Tady máte o ní pár slov:

Tato stručná jednovětá sonata sestává ze tří oddílů zcela různého charakteru: expozice a dvou provedení. Vstupní allegro impetuoso přináší hlavní thema (34 v g moll) nad ostinatem Fis G A B, které také zakončuje jak expozici, tak i celou skladbu. Thema vedlejší , rovněž vášnivě vzrušené, kontrastuje s prvým toninou (e moll) taktem (2/4) i vyšší polohou. V následujícím Larghetto mistico stoupá první thema (s krátkým názvukem na moravskou baladu) z hloubi do výše k stále větší intensitě, jako vroucí zpěv v obou nástrojích. Technicky zajímá místo s kanonickým vedením postupně o 3, 2 a 1 čtvrt později. Druhé thema zakončuje „intimissimo sentimento“. Po několika taktech vstupního allegra následuje scherzo ve formě fugy. Její subjekt vytvořený z prvého thematu objevuje se po tříhlasé expozici v bitonálních (nečit). x, v převratu současně s původní podobou a (nečit). x v kombinaci s druhým thematem. Počáteční 3/4 takt se napřed zkracuje ve 2/4, později se divokost stupňuje sloučením dvou taktů v jeden. Tento „Danse macabre“ vyznívá za burácení zmíněného ostinata krutě, neusmířeně v g moll.

Z těchto stručných údajů seznáváte, milý příteli, nepopíratelnou spřízněnost této sonáty s De profundis. Jenže to její vyjasnění není na konci, nýbrž uprostřed: (nečit.) x Je to nesmírně náročná skladba na výkonné umělce i na posluchače. Velice by mě zajímalo, jak tam u Vás zapůsobí a doufám, že mi o tom podáte zprávu.

 

Se srdečným pozdravem

Váš

Vít. Novák

 

x – výrazy „(nečit.)“ převzaty z původního opisu dopisu

 

Obsahový komentář

 

Analytická charakteristika V. Nováka se týká brněnského provedení Sonaty pro violoncello a klavír, op. 68, No 141, která byla otištěna v programu koncertu dne 27. 2. 1942. Bylo to prvé provedení skladby. Hráli: Miloš Sádlo – violoncello a Josef Páleníček – klavír.

 

28.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

13. 2. 1942

13. 2. 42

Rozmilý příteli,

 

Průmyslová tiskárna již dokončuje rytí partitury De profundis, kterou pak hned podrobím důkladné korektuře. Teď mají přijít na řadu orchestrální hlasy, ale stále ještě nebyly z Brna odeslány, ačkoli již dvakráte o ně bylo žádáno. Prosím Vás, zařiďte to, aby se tak stalo obratem. Také proto, abych při korektuře docílil úplné shody mezi partiturou a hlasy. Řed. (nečit.) x chtěl je také zakoupiti pro Hudební Matici, s čímž však nesouhlasím, protože si přeji míti celý materiál vydaný. Doufám, že jste dostal můj stručný rozbor cellové sonaty pro prvé její provedení v Brně. Zde ji má nastudovanou Zelenka s Heřmanem, F. Smetana s Dolly Urbánkovou a do třetice ji teď studuje M. Sádlo s Páleníčkem. Původně určená první dvojice ji hráti nemůže pro Zelenkovo ochuravění – bude nyní choulostivá volba mezi druhými, kdo ji zde má provést. Což pro mě není nikterak příjemné…

Děkuji předem za Vaši ochotu

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu dopisu

 

Obsahový komentář

 

Navzdory dokončovacím pracem na rytí partitury De profundis, op. 67, No 164 vyšlo dílo, jak bylo poznamenáno, až po válce. Dosud chybí konkrétní přesvědčující vysvětlení. Naskýtá se otázka, zdali uprostřed okupace by vydání díla nebylo příliš provokativní a riskantní! Ovšem za okupace byla Průmyslová tiskárna v Praze zaplavována vnucenými zakázkami německých nakladatelů.

Violoncellová sonáta, op. 68, No 141 byla v Praze provedena poprvé 2. 3. 1942 na III. řádném koncertu Českého spolku pro komorní hudbu. Hráli: František Smetana – violoncello a Dolly Urbánková – klavír.

 

29.

VN – BB

Praha – Brno

KL

6. 3. 1942

6. III.

Milý příteli,

 

Prosím Vás: zatelefonujte mi po svém příjezdu do Prahy, kdy budete mít zkoušky (42544), abychom umluvili Vaši návštěvu u nás.

 

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

V textu se jedná o jednu z blíže nekonkretizovaných návštěv manželů Bakalových v Praze, kam dojížděli k účinkování na rozhlasových koncertech. (srov. V. Novák: Paměti, s. 344).

 

30.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

12. 6. 1942

 

Rozmilý příteli,

 

Děkuji za dopis projevující Vaše krásné úmysly. Co se týče písňového cyklu Erotikon nebude asi žádných překážek. Svěřil jsem pořízení orchestrálního materiálu Hudební Matici, která jej má potom zapůjčovati. Komplikovanější je to s Triptychem. Zadám-li jej do soutěže Melantricha, nesměl by se před rozhodnutím veřejně provést. Ovšem, napřed se musím informovat, jak to s těmi cenami stojí, tj. z jakého fondu pocházejí. Rafael Kubelík si jej dal na program 18. XI. zároveň s Podzimní symfonií, což jsem zatím vzal na vědomí. Samo sebou se rozumí, že bych si Triptych rád co nejdříve poslechl, po případě obě jeho provedení. Nebude-li nic na závadu, odjel bych již zítra, v sobotu na Milovy u Svratky asi do konce t.m. Zde (nečit.) x nemám proč zůstávat a v srpnu bych mohl ve Skutči instrumentovat II. A III. řadu písniček na moravské texty, jejichž I. řadu jsem právě dokončil.

Zatím ještě jednou srdečný dík a pozdrav!

Váš

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu dopisu

 

Obsahový komentář

 

O brněnském provedení cyklu Erotikon, op. 46, No 100 nejsou dostupná konkrétní data. První orchestrální provedení Svatováclavského triptychu, op, 70, No143 se konalo v ČF pod taktovkou Rafaela Kubelíka 18. 10. 1942 na koncertě spolu s Podzimní symfonií, op. 52, No 134 nikoli, jak uvádí opis tohoto Novákova dopisu, 18. 11.1942.

 

31.

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

10. 7. 1942

Skuteč, 10. 7. 42

Můj milý,

 

Obtěžuji Vás touto prosbou, protože neznaje Reinbergrovy adresy nemohu mu přímo psáti:

Požádejte ho mým jménem, aby Svatováclavský triptych, zapůjčený mu Wiedermanem bez prodlení x odeslal na adresu: Jindřich Máslo, hudební skladatel, Praha-Hlubočepy 330. Skladba se má co nejdříve vydat a můj přítel Máslo sám pořídí její opis dle Wiedermanova exempláře.

Děkuji Vám předem za tuto službu.

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

Pozn.: slova „bez prodlení“ v opisu dopisu podtržena.

 

Obsahový komentář

 

Varhanní znění Svatováclavského triptychu, op. 70, No 143 vydala HMUB v roce 1943, partituru pak v roce 1946.

 

32.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

18. 7. 1942

 

Skuteč, 18. 7. 42

Rozmilý Břetíku,

 

Děkuji srdečně za krásný úmysl provést Triptych v Besedním domě. Jsou zde však vážné překážky!

První z nich záleží v tom, že pražské a tentokrát první provedení tohoto díla (před Podzimní symfonií) je stanoveno, nemýlím-li se, na 13. listopadu. Bylo mi to sděleno z České filharmonie, která si již dala rozepsat orchestrální materiál. Toto první provedení slíbil jsem Rafaelu Kubelíkovi již před delší dobou, a nemám příčiny kazit mu z něho potěšení.

Ještě větší, přímo katastrofální překážkou brněnského provedení je Besední dům, kde by se varhany sebe lepším pedálovým harmoniem nedaly nahraditi. Hlavně tam, kde rivalisují s orchestrem!

Zmínil jste se při mé poslední návštěvě v Brně, že byste mohl s Podvalovou po prvé provésti nedávno mnou instrumentovaný cyklus Erotikon. Nehodila by se k němu píseň o věčné touze? Ty dvě skladby jsou si ideově tak blízké – a jistě málo co by se před Erotikon tak dobře hodilo. Mám zde teď plno práce s různými změnami v Dědově odkazu, za účelem nového nastudování v příští sezoně. Je jím pověřen Zd. Chalabala, jemuž na tom tak záleží, jako mně samému. Byl zde u mne a dal mi krásnou možnost ukázati fantasii a trpělivost.

Srdečně zdraví

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Varhanní znění triptychu provedl v Brně Jiří Reinberger na koncertě 5. 10. 1943 na Stadiu a orchestrální znění tamtéž řídil B. Bakala 7. 10. 1943. Tím odpadly Novákovy obavy stran provedení v brněnském Besedním domě.

Orchestrální provedení skladby pak řídil Bakala na večeru věnovaném památce skladatele po jeho úmrtí 10. 11.1949. Kromě Svatováclavského triptychu, op. 70, No 143 se hrála Serenáda F dur, No 35, Tři ženské sbory a symf. báseň V Tatrách, op. 26, No 88.

Dramaturgie koncertu z roku 1943 je kvůli neexistenci systematicky vedeného archivu programů SOBR neznáma.

 

33.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

24. 8. 1942

Skkuteč, 24. 8. 42

Rozmilý příteli,

 

Srdečný dík za dopis! Vyciťuji z něho bolestivý přechod z prázdninové idyly na horkou půdu (nečit.) x, kde Vás hned od počátku čeká perná práce. Přeji Vám k ní upřímně plno zdaru. Velice mě těší Váš opětovný zájem o mou hudbu, kterou tak dobře dáváte. Úplně souhlasím s provedením Erotikonu mužským hlasem a taky doufám, že jste se rozhodl pro ten pravý. Budete tak milý a zachytíte jeho výkon na pás, abych si ho mohl někdy později aspoň v Praze poslechnout. Na ten lednový koncert snad spíše mohl bych přijeti, pravděpodobně odsud, ze Skutče. Ačkoli je prvá jeho část mé hudbě věnovaná, velmi pěkně sestavena, musím Vás na něco upozorniti. Instrumentované průvody vyhradili si nakladatelé písniček. Je to pro I. řadu Chadím, jenž převzal vše, co kdysi Otto vydal, pro II. a III. řadu F. A. Urbánek. Bylo by kvůli placení půjčovného jistě hospodárnější rozhodnouti se pro jednoho z nich. Anebo: změniti program toho koncertu vynecháním Valašských tanců a provésti po Maryši všechny tři řady písniček, a to, dle textu, mužským a ženským hlasem. Tedy: Vaší paní a nějakým X. Pěkně by se např. dělalo v písni Jedú chlapci střídání těchto hlasů. Zatím jsou instrumentovány dvě řady, třetí udělám asi až v říjnu. Naprosto ne z pohodlnosti, nebo dokonce z lenosti. Lenošil jsem v letošních dlouhých prázdninách pouze první tři týdny v (nečit.)x na Českomoravské vysočině. Po příjezdu do Skutče mě však úplně zaujalo předělávání Dědova odkazu, který má býti pro příští sezonu Národního divadla nově nastudován dramaturgem Chalabalou. A asi koncem tohoto týdne bych rád odsud odjel do Kokořínského údolí, kde bych asi nemohl pracovati. Uvažujte laskavě o mém návrhu, na nějž jsem přišel zcela spontánně, ale myslím, že není špatný. Psát byste mohl prozatím sem, protože má paní zde bohužel ještě musí zůstati, aby náš byt byl ještě v září tady obydlen. Já už toužím po nějaké změně prostředí, taky jsem si ji pěknou prací plně zasloužil.

Se srdečnými pozdravy od nás obou Vám i milé Vaší paní

Vít. Novák

 

x – výrazy „(nečit.)“ převzaty z původního opisu dopisu.

 

Obsahový komentář

 

Podle dosavadního zkoumání jsou autografy Písniček původního znění pro zpěv a klavír II. a III. řady nezvěstné (op. 17, No 54; op. 21, No 59). I. řadu vlastní ČMH v Praze. Údaje o tiscích jsou správné. Avšak partitury všech tří řad zůstaly v rukopise – uloženy tamtéž.

Premiéra revidovaného znění Dědova odkazu, op. 75, No 119 byla 1. 1. 1943 v Národním divadle, dir. Zdeněk Chalabala.

 

34.

VN – BB

Vysoká u Mělníka – Brno

D (s obálkou)

16. 9. 1942

Hotel Harasov,

p. Vysoká u Mělníka

16. 9. 42

Můj milý Břetíku,

 

Potěšil mne Váš dopis, který sem za mnou poslala ze Skutče moje žena pohromadě s došlou poštou za posledních 14 dní.

Bylo toho dosti, takže není divu, že přehlédla připojit k němu program koncertů, o nichž se zmiňujete. Můžete mi jej sem laskavě dodatečně zaslati, protože se mi před 1. říjnem ani odtud nechce.

Překvapí Vás jistě, jak se stalo i mně samému, že pražský rozhlas chtěl vysílati mé písničky na moravské texty již 20. t.m.! Psal mi sem totiž F.A. Urbánek, je-li již instrumentace hotova a dostal-li by brzo partituru, aby mohl pořídit orchestrální materiál. Dal jsem však partituru všech tří řad (Tedy i III., kterou jsem přece ještě ve Skutči dokončil) příteli Máslovi k pořízení číselného opisu, a ten s tím asi nespěchá. Ostatně bych nebyl svolil k tak spěšnému vysílání bez své přítomnosti aspoň v jedné zkoušce. Ale patrně přece k tomu vysílání z Prahy dojde dříve, než ke koncertnímu provedení v Brně, zvlášť, není-li zajištěno. Právě tak se zdrží vysílání De profundis chystané pražským rozhlasem již v tomto měsíci, s opakováním v říjnu. To teprve už musím býti u nějaké zkoušky a tak jsem navrhnul Jeremiášovi (bohudík uzdravenému) nějaké pozdější datum, až po orch. provedení Triptychu, jež určeno na 8. října.

 

Se srdečným stiskem ruky

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Z obsahu dopisu není známo, o jaké brněnské koncerty se jedná. Patrně o rozhlasové provedení Maryši, op. 18, No 57 a výběru z „Písniček…“ v podání Marie Bakalové.

 

35.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

9. 10. 1942

Praha, 9. X. 42

Můj milý Břetíku,

 

Píši Vám dnes doufaje, že to dostanete jistě zítra a že Vám tím ušetřím zvaní ke koncertu v Brně. Odjíždím totiž se svou ženou zítra v sobotu ráno do Kokořínského údolí, odkud se hodlám vrátit ve středu odpoledne. V ten den je uspořádán Uměleckou Besedou koncert z mých skladeb, kde ovšem mohu scházet. Velice rád bych si poslechl Erotikon, a moje žena ještě raději, ale není to, jak jsem ostatně předvídal, dobře možné. Byl bych Vám velice povděčný, kdyby bylo někdy později vysíláno rozhlasem, což by jistě nebylo nemožné. Zato bychom hleděli stůj co stůj přijíti k lednovému koncertu, bude-li proveden celý cyklus písniček. Vzpomínal jsem na Vaše krásné provedení svého De profundis při naslouchání pražského jeho vysílání. Nečekali na můj návrat do Prahy a to dílu (nečit.) x neposloužilo. Opakování již nebude, ale chyba nedá se odčiniti. Tuto nemilou záležitost nutno však ze šetrnosti k Jeremiášovu zdravotnímu stavu zamlčeti. Zachovejte, prosím, také úplnou důvěrnost! Zato se Rafael vyznamenal včera skvělým provedením Triptychu i Podzimní symfonie. Snad si aspoň ten Triptych v pondělí večer budete moci poslechnout v pražském rozhlase.

 

Se srdečným pozdravem od nás

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu dopisu.

 

Obsahový komentář

 

8. 10. 1942 řídil Rafael Kubelík koncert ČF s díly Vít. Nováka: orchestrální znění Svatováclavského triptychu, op. 70, No 143 a Podzimní symfonii, op. 62, No 134.

 

36.

VN – BB

Praha – Brno

P

31. 12. 1942

 

Novoroční přání s díkem opětuje

Vít. Novák

 

37.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

13. 1. 1943

 

Drahý Břetíku,

 

Ani nemohu říci, jak je nám líto, že tentokrát nemůžeme přijíti! Představte si jen tu naši prožluklou situaci:

Jezdíme každoročně do Skutče kolem Vánoc, asi na 5 týdnů, abychom umlčeli hlasy, že tamější velký náš byt je tak málo obydlen.

Letos však nás tady zdržela premiéra Dědova odkazu stanovená na 19. 12. A pro Blachutovo onemocnění odložená na I. I. Má žena si přála slyšeti ještě aspoň prvou reprisu, která však z téže příčiny odložena na 8. Odtud nebylo dlouho do 13. (přes zdejší provedení mé cellové sonáty Milošem Sádlem) a tak jsme se rozhodli odjeti odsud neodvolatelně 15.! A tu se staví výletu do Brna tyto překážky:

1)      Zkrácení beztak již zkráceného pobytu ve Skutči (protože začátkem února chci býti zase již v Praze).

2)      Nedostatek večerních úborů, které ve Skutči nemáme a které by nám příliš zatížily zavazadla.

3)Riskantní jízda. Musili bychom vstupovati do pražského rychlíku v Pardubicích, a tu by se nám s největší pravděpodobností přihodilo totéž, co při poslední jízdě, že jsme ve II. třídě z Pardubic do Prahy stáli na chodbě se dvěma kufry a dvěma pejsky!

Jenže by taková cesta teď v lednu a z Pardubic do Brna byla ovšem ještě méně příjemná, ne-li zdraví nebezpečná! Opakuji: mrzí nás to nesmírně, byl bych si tak rád poslechl ty písničky! (Budu hned urgovati odeslání orchestrálního materiálu). Přijměte, milý příteli, srdečný dík za koncert i za pozvání, poděkujte mým jménem sólistům i orchestru a omluvte naši okolnostmi vynucenou nepřítomnost.

S upřímnými pozdravy od nás obou

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Není znám přesný termín lednového koncertu, o kterém píše Novák. Byl jistě vysílán též rozhlasem. Na programu byla ouvertura Maryša, op. 18, No 57 a výběr z „Písniček „ řady I. – III., op. 16, No 53; op. 17, No 54; op. 21, No 59 v interpretaci Marie Bakalové.

 

 

38.

VN – B

D (s obálkou)

24. 1. 1943

 

Skuteč, 24. I. 43

Můj milý Břetíku,

 

Včerejší vysílání koncertu brněnského rozhlasu působilo na mé nervy jako uklidňující balsám. Představte si jen, že téhož večera měl se v Národním divadle dávati Dědův odkaz, a znovu, již po čtvrté! Byl odřeknut. Poslouchali jsme tedy ten Váš koncert s opravdovým povděkem. Maryša byla zahrána velmi temperamentně a přitom krásně plasticky, a písničky, škoda jen, že ne všechny, se poslouchaly jedna radost. Zvonivý hlas Vaší milé paní je pro ně jako stvořený, a také barytonista Hromádka nezůstal jim nic dlužen. Vyřiďte oběma můj upřímný obdiv a dík. A sám rovněž jej z celého mého srdce přijměte. Velice jste mne potěšil v mé stísněné náladě, zaviněné nadto bolestí očí, jež mne zde krátce po příjezdu přepadla. Bylo nutno až do včerejška nechat všeho čtení a psaní – tento dopis je prvým mým výkonem po několikadenní přestávce. Velmi byste se mi zavděčil nějakou zprávou, vždyť mne vše v hudebním Brně zajímá.

Se srdečnými pozdravy nás obou Vám oběma

Vít. Novák

 

39.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

13. 2. 1943

 

Praha, 13. II. 43

Rozmilý příteli,

 

Děkuji Vám za dopis ze Skutče za mnou sem odeslaný a především upřímně gratuluji Vaší milé paní. Byl to vskutku obdivuhodný čin umělecký nastudovat za týden Rusalku a podati ji scénicky bez jakékoli předchozí zkoušky! Zato já prodělávám těžkou zkoušku s Dědovým odkazem, který pro nenadálé churavění Blachutovo dáván v lednu všehovšudy dvakrát a po celoměsíční (nečit). X přestávce má býti zase provozován až v březnu! Není na tom bez viny sám Chalabala, že nechtěl hlavní roli té opery svěřiti ještě jinému tenoru. Teď ho to jistě ukrutně mrzí, protož si dal s nastudováním práci všeho uznání hodnou a nyní bude muset zkoušet věc od začátku. S potěšením jsem si nedávno poslechl svoji II. Serenádu Vámi provedenou. Všechno vyznělo krásně plasticky, tempo správné, až na kodu finale (Poco meno), jež mohla býti v poměru k předcházejícímu alla breve živější. Jinak bylo právě toto finale zahráno velmi bravurně. Těší mne, že se Vám líbily mé smíšené sbory Kuhnem vzorně nacvičené, byl jsem s výkonem Českého pěveckého sboru nadmíru spokojen. Také včerejší vysílání středních písní z cyklu Erotikon (s Krásovou a Otavou) dopadlo zcela dle mého přání.

Ve Skutči jsem instrumentoval své Cigánské melodie, jež asi předám zdejšímu rozhlasu k rozepsání. Byl jsem v posledních měsících samá instrumentace – skládati se mi zatím nechce – totiž, nevím, jak do toho.

Nakonec si musím postěžovat: Právě dnes mi píše firma Chadímova, jak nešetrně bylo naloženo s orchestrálním materiálem písniček půjčeným brněnské odbočce Matice. Zejména jeden houslista od primu se smutně vyznamenal sprostými dodatky ve svém partu. Proti takové „činnosti“ mělo by se důrazně zakročit.

 

Srdečně Vás pozdravuje

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit).“ převzat z původního opisu dopisu.

 

„Poco“ – Novákem podtrženo.

 

Obsahový komentář

 

Novák má na mysli cyklus „Pěti smíšených sborů“, op. 71, No 144 z roku 1942, které provedl Jan Kuhn s Českým pěveckým sborem. Jelikož prvé koncertní provedení prvých tří sborů je zaznamenáno až 16. 3. 1943 v Praze ve Smetanově síni, jedná se v tomto dopise o rozhlasové provedení.

Dopis je dále důkazem značné rozhlasové frekvence různých děl Vít. Nováka, což ostatně trvalo ještě řadu let po jeho skonu, nejméně po celá léta padesátá!

 

40.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

19. 4. 1943

 

Můj milý Břetíku,

 

Lituji opravdu, že jsme se v této krajině nikde nemohli setkati. Buď bych byl se svojí ženou odtud udělal turistický výlet na Milavy, t.j. ze Skutče vlakem do Čachnova a pak tři hodiny pěšky (dle mého tempa), nebo byste se byl na odjezdu z Německého zastavil zde u nás. Marné kombinace! Přijeli jsme sem teprve v pátek 16., kdy jste pravděpodobně zase již kolik dní v Brně…Tento náš zájezd má trojí účel: ukázat se skutečskému lidu (kvůli zdejšímu bytu), něco si dle možnosti opatřit (ku zvýšení životní úrovně) a konečně a hlavně poněkud se zotavit. Protože naše nervy jsou na tom moc bídně. Zejména moje žena přímo vášnivě touží po důkladném vyspání, k čemuž tady má mnohem více možností. Můj duševní stav nejvýstižněji podává srovnání s eruptivní tvůrčí činností v r. 1941 a pilnou a plodnou prací r. 42 s nynější ztrnulostí, jako v letech 39 a 40. Mojí dosavadní letošní bilancí jest instrumentace Cigánských melodií a 6 kousků z klavírního cyklu Mládí, kromě revise dvou orchestrálních partitur z mých mladých let: Ouvertury „Korsar“, Vám asi neznámé, a první serenady, též u Vás častěji provedené. Jelikož Hudební Matice zamýšlí časem tyto partitury vydati, vykonal jsem tím práci velmi prospěšnou. Jinak necítím nejmenší chuti ani vlohy ke skládání a tak udržuji svou slávu jen dřívějšími skladbami. Např. jsem měl třikrát přímo sensační úspěch svým klavírním kvintetem, jehož Kodu první věty jsem předělal z Dur v moll. Ten durový, rozjásaný konec mne po dlouhá léta trápil, jako psychologicky neodůvodněný a nevhodně anticipující konec celého díla. Po té operaci mi Simrock psal, že dá ten konec se dvěma menšími změnami v plotnách ihned předělat, čímž je pro budoucnost definitivní znění tohoto díla zajištěno. Můj milý, těší mne, že na mne zase myslíte při sdělávání programů na příští sezonu – ale o tom, doufám, pojednáme někdy později.

Zatím Vám upřímně přeji co nejvíce chuti ku práci, stejně jako sobě samému, jako nejúčinnější prostředek proti duševní skleslosti, v níž nyní až po krk vězím. Hodlám zde pobýti, bude-li mi to popřáno, do začátku května, řídě se životosprávou ryze animální.

 

Srdečně Vás i Vaši paní (též od mé ženy) pozdravuje

Vít. Novák

 

41.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

27. 4. 1943

 

Skuteč, 27. IV. 43

Rozmilý příteli,

 

Vyzvání ke společné návštěvě Vysočiny s radostí přijímáme, máme ji sami též na programu, jen jsme tam chtěli o nějaký den dříve. V důsledku toho hodláme vyjeti odsud v sobotu ráno (v 6.12) do Čachnova, odtud pak jíti přes Karlštejn, Kamenný zámek, (nečit.) x , Valdorf do Německého. Možná dost, že tam dorazíme před Vámi, ale přece jen, budete-li tam ještě psáti, zamluvte pro nás nocleh na sobotu a neděli. V pondělí nutně musíme býti večer již opět ve Skutči, odkud chceme nejpozději ve středu do Prahy. Bylo by sice velmi hezké , kdybychom se setkali, jak píšete, na Březinách (dalo by se jíti vlakem kousek dále do Borové a odtud pěšky přes Pustou Rybnou do Březiny), ale bylo by to velice nejisté, protože nevím, kdy Vy byste tam dorazili. Tedy na shledanou v Německém – ovšem za příznivého počasí, jinak zůstaneme doma a budeme strašně nadávat.

 

Se srdečnými pozdravy

Vít. Novák

 

42.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

9. 9. 1943

 

Skuteč, 9. 9. 43

Můj milý Břetíku,

 

Psal mi koncertní ředitel Páral a zval mne na Reinbergrův koncert (s mým Triptychem) 4. října.

Dříve než mu odpovím, chtěl bych od Vás věděti, budete-li dávat orchestrovaný Triptych 7. října a zdali ještě něco mého k němu. Dle toho bych se pak rozhodl. To datum se mi totiž příliš nehodí, protože se vždy v prvních dnech října vracím do Prahy, kde tentokrát právě 7. října začínají abonentní koncerty České filharmonie. (Rád bych si poslechl Ostrčilovu Křížovou cestu). Přes tyto dvě okolnosti bych se přece jen rozhodl pro Brno a přijel bych již 5., abych potěšil Reinbergra a účastnil se zkoušky na své věci u Vás. Bylo by to příjemné zahájení koncertní sezony, po níž se mi už trochu stýská. Ztrávil xx jsem letos tři týdny v Kokořínském údolí, načež (nečit.) x mne přijala ve svou náruč Skuteč. Bohužel neopětuji její lásku tolik, abych (nečit.) x netoužil podívat se aspoň na několik dní do Beskyd. Čekám z (nečit.) x odpověď, nemohl-li bych se tam vypravit. Snad bych si mohl při té příležitosti zaskočit k Vám, abych Vám stiskl ruku po vysílání těch koncertů z Mládí a Maryše, které jsem zde poslouchal.

Velmi rád bych brzo četl Vaši příznivou odpověď. Zatím Vás oba od nás obou srdečně pozdravuji.

Váš Vít. Novák

 

x – výrazy „(nečit.)“ převzaty z původního opisu dopisu.

xx - Novák oproti současné české pravopisné normě užívá psaní slovesného tvaru „ztrávil“ , nikoli strávil.

 

Obsahový komentář

 

Jiří Reinberger hrál varhanní znění Svatováclavského triptychu, op. 70, No 143 v Brně na Stadiu 5. 10. 1943, orchestrální znění dir. Bakala tamtéž 7.10. 1943.

 

43.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

15. 9. 1943

 

Skuteč, 15. 9. 43

Můj rozmilý příteli,

 

Dík za dopis, který mne ovšem kromě zprávy o Triptychu nikterak nepotěšil!

Ze srdce Vás i Vaši rodinu litujeme a všem Vám přejeme brzké vyjasnění tak svízelné situace. Psal jsem včera p. (nečit.) x , že 5. přijedu, vzhledem k té okolnosti, že (nečit.) x Vy Triptych dáváte. Ale přijel bych tentokrát sám, protože moje milá žena pro různé povinnosti spojené s odjezdem odsud a příjezdem do Prahy nemůže den po návratu pomýšlet na nějaký výlet. Já sám bych se odsud ještě rád podíval po 20. znovu do Kokořínského údolí, kdyžtě mi z (nečit). x k nesmírné mojí lítosti odřekli a na nejisto se v nynější době do Beskyd nemohu vypravit.- Pro případ, že byste mi tam chtěl ještě psát, je zde moje příští adresa: Hotel Harasov, pošta Vysoká u Mělníka. Ale poslal bych Vám pro jistotu dříve lístek. Přikládám žádaných pár slov o Triptychu v naději, že v nich censura nic závadného nenajde a doufám, že Vás zanedlouho uvidím.

Se srdečným stiskem ruky a pozdravem Vám oběma (též od ženy)

 

Vít. Novák

 

Svatováclavský Triptych složený pro varhany na podzim 1941 a instrumentovaný na jaře 1942 sestává ze tří částí těsně k sobě přiřaděných.

Vstupní Toccata je založena na prvním úryvku svatováclavského chorálu v původním jeho znění. Jezdecký charakter této věty jest vystřídán pastorálním, jehož dosaženo převratem vedoucího motivu. V závěrečné gradaci oba jsou pak sloučeny. Část druhá, ciacona jest řadou variací na týž chorální úryvek. Tento se objevuje napřed v hluboké, pak ve střední a nakonec ve vysoké poloze, tvoře povlovnou gradaci rostoucí z tajemných hlubin do zářivých výšin. Závěrečná dvojitá fuga exponuje postupně subjekt prvý, tvrdě vzdorného rázu v různých kombinacích, načež po uvedení druhého subjektu, vysokou polohou a vzrušeným rázem s prvým kontrastujícího oba spojuje, aby pak po zaznění celého svatováclavského chorálu sloučila prvý chorální úryvek s oběma subjekty, všechny střídavě ve všech polohách.

 

Obsahový komentář

 

Novákova analytická charakteristika Svatováclavského triptychu, op. 70, No 143 otištěna v programu brněnského Reinbergerova koncertu.

 

44.

VN – BB

D (s obálkou)

10. 10. 1943

 

10. X. 43

Můj rozmilý příteli,

 

Po šťastném návratu do Prahy posílám poděkování do Brna. Začínám Bakalovými, protože mi dali nejvíce. Děkuji především za Triptych, do nejmenších podrobností vypracovaný a zvukově nádherný, (poděkujte za mne orchestru), děkuji Vám i Vaší vždy usměvavé paní, která se svým tříčlenným kuchyňským štábem vykonala tolik dobrot, že až do rozpaků uvedla můj vždy přičinlivý žaludek! A jak krásně dopadl také ten večírek po koncertě, kde zátky z lahví vína vybuchovaly stejně jako salvy smíchu při veselých hovorech! Bude míti kapitální práci moje milá žena, abychom se Vám aspoň částečně odvděčili při Vaší návštěvě, až sem s učitelkami přijedete.

Vyřizuje od ní srdečné pozdravy tisknu Vaše ruce a těším se na brzkou shledanou.

Váš

Vít. Novák

 

P.S. Neznaje přesné adresy, prosím, abyste přiložený dopis laskavě doručil.

 

45.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

13. 11. 1943

 

Praha, 13. XI. 43

Rozmilý příteli,

 

Zároveň s tímto dopisem odesílám varhanní Triptych. Přijměte jej v upomínku na první orchestrální provedení této skladby v Brně. Moje žena se vělice těšila na její vysílání – a když k němu nedošlo, těší se ještě více na její opětovné provedení pod Vaší taktovkou v jednom ze zdejších rozhlasových koncertů. Dříve však ještě sem přijedete, a to 26. t.m. se svými učitelkami. Doufáme tedy, že Vás, rozmilý příteli, s oběma dámami u nás brzo uvidíme. Prosím jen ještě o zprávu, kdy byste mohli k nám přijít na oběd – zda 26. nebo 27.? Taky pan kanovník Stříž se na Vás těší, musíme se tudíž o Vás dohodnout. Končím tento krátký dopis sdělením, že písničky na moravské texty jsou již hotovy a že je tedy při té příležitosti seznáte.

Se srdečnými pozdravy od nás

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Antonín Stříž, kanovník na Vyšehradě, s nímž Novák udržoval zejména v letech okupace čilé přátelské, cestovatelské a písemné styky (viz soubor dopisů VN A. Stříži). Stříž stál též u inspirace vzniku Svatováclavského triptychu, op. 70, No 143.

Novák oznamuje dokončení kompozice IV. a V. řady Písniček na slova lidové poezie moravské, op. 74, 75, No 149, které vzápětí instrumentoval.

 

46.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

17. 11. 1943

17. XI. 43

Můj milý,

Mám k Vám malou prosbu: až budete odpovídat na mé pozvání připojte trvání F dur serenady! Dle mého měření dělá 30 minut, a velice by mě těšilo, kdyby u Vás nebylo delší. (Důvod sdělím ústně). Sám to nebudu moci kontrolovat, musím býti v pátek večer na koncertě „Mladí klavíristé Vít. Novákovi“.

Těším se na brzkou Vaši zprávu i na shledanou.

Váš

Vít. Novák

 

47.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

28. 3. 1944

28. III. 44

Drahý příteli,

 

Jste velmi roztomilý, že se staráte o mou zásobu papíru. Jenže mi ho zamýšlíte rozmnožovat až příliš mnoho. A já jsem tak pověrčivý, že se nemohu zbavit myšlenky: čím více notového papíru, tím méně not. Podrobil jsem po Vašem dopise svoji zásobu prohlídce a shledal 2 archy 32 link., 4 ar. 30 l., 65 ar. 28 l., 20 ar. 24 l. (ale tento je už „válečný“). Toto je stav po instrumentaci Jarní symfonie, kde jsem důmyslně užíval partiturového papíru od 22 – 30 linkového a po orkestraci těch písniček na moravské texty s použitím 16 a 18 l. Kterého druhu bych pro budoucnost potřeboval nejvíc? Nemám ve svém pracovním programu (aspoň toho času) již nic většího – z pověrčivosti zase neuvádím, co by to mělo být – ale stačil by mi k tomu papír asi 20 – 24 linkový. Ovšem že však nemohu odmítnout Vaši nabídku, už pro všechny případy, a tu bych Vám byl povděčen, za třetinu nebo polovinu té částky. Nedostanu-li se k tomu „programovému“, pak bych instrumentoval něco klavírního, ať už by to bylo Erotikon nebo jiný cyklus. Prozatím Vám upřímně děkuji za důkaz Vašeho upřímného přátelství a jsem

 

Se srdečným pozdravem Váš

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Novák píše o své Jarní symfonii, kterou komponoval v roce 1943. Původní název změnil na „Májovou symfonii“, op. 73, No 147 (patrně pod faktem ukončení války).

 

48.

VN – BB

Praha – Brno

KL

11. 4. 1944

 

Milý příteli,

 

Notový papír o 63 (nečit). Cena?

Zdraví

Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu korespondenčního lístku.

 

49.

VN - BB

D (s obálkou)

8. 6. 1944

 

8. VI. 44

Rozmilý příteli,

 

Potěšily mne obě Vaše zprávy: o mých dětských sborečkách i o Vašem příjezdu. Těším se tedy na shledání s Vámi a prosím, abyste nám svoji přítomnost v Praze oznámil.

Doufám taky, že se zatím bude lépe dařiti mé závrativé hlavě, protože se nyní pilně kurýruju. Velice rád bych si zase jednou s Vámi důkladně pohovořil.

Se srdečnými pozdravy od nás obou

Vít. Novák

 

Pozn.: Novák ve své celoživotní korespondenci užíval obojí možné zakončení infinitivů sloves na –ti i nověji na –t. Toto střídání u něho nebylo podmíněno chronologickým vývojem pravopisu.

 

Obsahový komentář

 

Novák složil cyklus dětských sborů „Máj“ na slova J. V. Sládka a J. Nerudy, op. 72, No 145 v roce 1942. Z dopisů není známo o tomto nic bližšího.

 

50.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

23. 11. 1944

Skuteč, 23. XI. 44

Můj milý příteli,

 

Včera jsme zde poslouchali po pražském vysílání také Vaše brněnské mého klavírního koncertu. Náš radiový přístroj není naprosto prvotřídní, přece však vše dobře vyšlo k našemu potěšení. Děkuji Vám srdečně za práci s tou skladbou, velmi pěkně provedenou. S tempem střední části byl jsem zcela spokojen, to má kontrastovati svým okolím. Z toho důvodu bych si přál prvou část o poznání hybnější, víc allegrově, zato finale zase poněkud volněji, asi dle následujících triol. Minulé neděle jsem se zde od Devátého, jenž je mým koncertem mnohem více spokojen, než já sám, doslechl o nelidském nasazení Vaší choti. Upřímně Vás oba litujeme a ze srdce přejeme, aby to Vaše trápení dlouho netrvalo. Měli jste tam ke všemu velmi ošklivý nálet, (nečit.) Vás (nečit.) nervově rozrušilo. Také Praha byla a bude „navštívena“. My dva se tady krčíme jako zajíci v brambořišti, a na odjezd odsud vůbec nepomýšlíme. Je to zde přece snesitelnější než ve městě. Mám ostatně ještě více klidu ke své nynější práci – psaní svých pamětí, které mi i v nejlepším případě (nečit.). Nevíte nic o Helfertovi? S mnoha srdečnými pozdravy nás obou

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu dopisu.

 

Obsahový komentář

 

Novák naráží na válečné poměry, zvláště na podzimní letecké bombardování Brna v r. 1944 a na válečné nasazení pí. Marie Bakalové, bohužel bez bližšího určení.

Novák psal ve Skutči v onom roce svoje Paměti: „Vítězslav Novák o sobě a o jiných“.

Vladimír Helfert v době psaní Novákova dopisu byl gestapem zatčen podruhé 23. 6. 1944 a vězněn na Pankráci a v Terezíně od 24. 4. 1945 do osvobození.

 

51.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

4. 3. 1945

Skuteč, 4. 3. 45

Drahý Břetíku,

 

S opravdovým potěšením naslouchali jsme dnes dopoledne vysílání Tomana. Bylo to v poměrně krátké době třetí, a nesporně nejlepší provedení té skladby, nejsprávněji vystihující její vášnivý charakter. Až na dohru ve 3/4 taktu, kterou si představuji o něco živější, byla všechna tempa zcela dle mého cítění. Proti tomu obě předcházející provedení, Jeremiášovo i Paříkovo, zvolňovala bezúčelně tempo ve druhé části, při svodech lesní žínky, jakoby její bujnosti dávala svěrací kazajku. Rozjařil jste se jako při druhé větě Podzimní symfonie, na jejíž provedení vždy rád vzpomínám. Doufám, že mi zanedlouho bude možno poslati Vám na poděkování partituru De profundis, v upomínku na první provedení. Jak se stále máte všichni v Brně? Po krátkém náletu na Prahu, který jistě nezůstane ojedinělý, cítíme uspokojení, že jsme zůstali trvale tady. Bohužel, brzo se i zdejší situace zhorší příchodem značného počtu uprchlíků, vojska je zde i všude kolem také hodně. Inu, žijeme nyní všichni den do dne.

S upřímným přáním všeho dobra a srdečnými pozdravy nás obou všem Vám

Vít. Novák

 

52.

VN – BB

Skuteč – Brno

P

30. 3. 1945

Skuteč, 30/3. 45

 

Příjemné svátky!

Psal jste už Mikotovi o materiál De prof.? x

Vít. Novák

 

Nejvřelejší vzpomínky. Na paní choť vzpomínám s velkou účastí

M. Nováková

Srdečně zdraví a pěkné svátky přeje Váš

Jiří Reinberger

 

Pozn.:
x - zkratka „De prof.“ – De profundis.

 

53.

Skuteč – Brno

P
30. 7. 1945

Skuteč, 30. 7.

Drahý příteli,

Dle sdělení přítomného zde pana (nečit.) x nastupujeme dovolenou 1. 8. Nezamýšlíte podívat se taky do zdejšího kraje? Upozorňuji, že zde hodlám zůstati do 14. 8. Snad se tedy uvidíme.

 

Se srdečnými pozdravy od nás

Vít. Novák

 

x – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu dopisu.

 

Obsahový komentář

 

Vzhledem k nečitelnému jménu (už při pořizování opisu) nelze sdělení plně konkretizovat. Novákovi v roce 1945 častěji střídali pobyty v Praze a ve Skutči.

 

54.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

9. 10. 1945

Praha, 9. X. 45

Drahý Břetíku,

 

Upřímně jsem Vás litoval při čtení ztrápeného Vašeho dopisu. Jaké rozpaky způsobil Vám program oslavných mojich koncertů, udělaný ovšem bez mé účasti! Naštěstí našlo se východisko z té zapletené situace – nejste-li vázán programem koncertu na oslavu Stalinových narozenin.

Především mohu Vám nyní již bez obavy sděliti, že se ve třetí části Májové symfonie zpívá o vítězství Rusů nad Němci, a dále: že toto dílo má být věnováno – Stalinovi! Důvěrně sděluji, že bylo o tom již zahájeno jednání. V příznivém případě bylo by zcela přirozeným zařaditi Májovou symfonii na program 20. XII., kde by se mohla po ruské hymně zahráti nějaká skladba ruská, přiměřeně ku trvání symfonie (něco přes 3/4 hodiny) dlouhá.

Orchestrální materiál byste si odvezl po zamýšleném třetím provedení, kdežto sborové hlasy poslala by Vám Hudební Matice, která si pořídila 500 kusů.

Dva solové hlasy budou po opsání druhé náhradní partitury v nejbližší době připojeny.

Datum 20. XII. by se dosti dobře nám hodilo. Zamýšlíme po 15. odjeti na vánoce do Skutče – přijeli bychom tam z Brna den po tamější premiéře.

Očekávám nyní brzkou Vaši odpověď a srdečně Vás oba od nás pozdravuji.

 

Se srdečným stiskem ruky

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Bakala provedl Májovou symfonii, op. 73, No 147 v Brně 20. 12. 1945 s VSMU, Moravanem a SOBR.

Symfonie trvá 60 minut oproti 45 min. udávaných autorem.

 

55.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

11. 1945

Praha, 1. XI. 45

Drahý příteli,

 

Píšu Vám v největším spěchu po včerejší večerní rozmluvě s Kubelíkem: Přijav můj návrh na brněnskou premiéru Májové symfonie 20. XII. zapomněl jste úplně, že toto datum bylo vyhraženo u Vás v Brně koncertu ruské hudby řízením Kubelíkovým, za spoluúčinkování paní Loly!

Naštěstí se ta věc dá napravit přeložením tohoto koncertu na 29. listopad, kdy má Kubelík volno.

Doufám, že Vám tato (nečit.) x změna nezpůsobí zvláštních obtíží – je však nutno jednati co nejrychleji.

Bude-li možno, pošlu Vám druhý opis partitury Májové symfonie po Ant. (nečit). x, který má ke mně přijíti v sobotu. Sólové hlasy dal byste si vypsati, sborové dostanete v libovolném počtu z Hudební Matice.

Očekávaje brzké Vaše zprávy (především Kubelíkovi) srdečně Vás pozdravuje

Váš

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Rafael Kubelík provedl v Praze Májovou symfonii, op. 73, No 147 v den 75. narozenin autora 5. 12. 1945. Sóla: Marie Budíková a Jaroslav Gleich, PSPU, PSPučitelek a ČF.

 

56.

VN – BB

D (s obálkou)

14. 12. 1945

 

14. XII. 45

Drahý příteli,

 

V rychlosti oznamuji, že hodlám přijeti se ženou (ne s dětmi!)19.t.m. rychlíkem dle jízdního řádu někdy po 6. večer. Slovenská strela nejezdí, jak nám bylo řečeno, po 1. hod. odp., nýbrž později – a je třeba povolení ministerstva dopravy. Čert aby to vzal! Snad odjedem ještě včas, abychom se mohly účastniti zkoušky toho večera. Potřebovali bychom v hotelu se omýt a občerstvit, pak už se do toho pustím.

Jen ať nás někdo čeká na nádraží a dopraví do hotelu. Zkoušejte mezitím Stravinského!

Odpusťte, že píšu tak nesouvisle, ba zmateně, ale jsme oba strašně zaměstnáni.

S pozdravem

Novák

 

Obsahový komentář

 

Novák oznamuje svůj příjezd do Brna u příležitosti brněnského provedení Májové symfonie, op. 73, No 147 20. 12. 1945.

 

57.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

24. 12. 1945

 

Můj drahý příteli,

 

Jsem již třetí den ve Skutči – většinou spím, a když se probudím, tu vzpomínám a hovořím se svou ženou o Vás, jak krásně jste provedl Májovou symfonii a jak jste všichni byli k nám milí…Jak bohaté zážitky umělecké i lidské měli jsme za kratičké návštěvy Brna! Přáli bychom si jen ještě, aby se to brněnské provedení vysílalo též pro Prahu. Potěšilo by nejen nás, nýbrž přemnoho jiných posluchačů a upozornilo by také na Váš skvělý dirigentský výkon, kterému se s nadšením vše podřídilo: orchestr, sólisté, sbor.

Poděkujte mým jménem všem co nejsrdečněji! Především však sám přijměte nejvřelejší dík za svůj velký umělecký čin, kterým jste mě tak potěšil. Neméně Vám i milé Vaší rodině děkujeme za obětavé pohostinství, jímž jste nás přímo zahrnuli. Kdy nám bude možno aspoň částečně se Vám odvděčit?

S upřímným přáním hmotného i uměleckého zlepšení poměrů v novém roce 1946 a nejsrdečnějšími pozdravy Vám, drahý Břetíku, i všem členům Vaší rodiny od nás obou

Váš

Vít. Novák

 

Skuteč, 24. XII. 45

 

 

58.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

10. 1. 1946

 

Skuteč, 10. I. 46

Drahý příteli,

 

Srdečný Váš dopis velmi mě potěšil v nynější mé situaci! Trpím již asi tři týdny pramalou chutí k jídlu, což mě tělesně seslabuje a duševně skličuje. Proto také svůj odjezd odsud dle možnosti odsuneme – nechci, aby kdokoli v Praze byl svědkem mého živoření. Tam bych ostatně nyní mnoho neztratil, jak patrno z odložení dnešního abonentního koncertu na neurčito. Možno mluviti o štěstí, že se při brněnském provedení Májové symfonie nic takového nepřihodilo! Vzpomínáme často a rádi toho koncertu a milých chvil s Vámi ztrávených. Vzpomínali jsme znovu naslouchajíce Vašemu krásnému podání Věčné touhy, vysílanému též pražským rozhlasem. Srdečný dík!

Na Vaše otázky odpovídám 1), že III. větu Májové beze všeho možno dávati jako symfonickou báseň, snad s názvem „Vzkříšení“, nenapadne-li nás do té doby něco vhodnějšího a 2) že orchestrální materiál Cigánských melodií by Vám zapůjčila Hud. Matice, kdybyste je někdy chtěl provésti.

Drahý příteli, jak mě, zvláště v této těžké době blaží Vaše umělecké i osobní sympatie!

Tiskne Vám ruku s mnoha pozdravy Vašim drahým od nás obou

Vít. Novák

 

59.

VN – BB

Skuteč – Brno

P

29. 1. 1946

 

Skuteč, 29. I.

Milý příteli,

 

Dík za vzpomínku z Bratislavy. Dopis pošlete do Prahy, protože hodlám zítra odtud.

Se srdečnými pozdravy od nás obou

Vít. Novák

 

60.

VN – BB

Skuteč – Brno

P

22. 5. 1946

Skuteč, 22. V. 46

Drahý příteli,

 

Dík za vzpomínku z Prahy i za pozvání do Brna. Náš Jára mě má odvézti na zpáteční cestě s Lídinými (nečit.) x

Na shledanou někdy jindy! Srdečně Vás oba zdraví

Novák

 

X – výraz „(nečit.)“ převzat z původního opisu Novákova dopisu. Vzhledem k nečitoelnosti nelze plně komentovat autorovo sdělení.

 

61.

VN – BB

Ostravice – Brno

P

18. 6. 1946

 

18. VI. 46

 

Srdečný pozdrav z letošní turistiky po Beskydách. Tady jsem byl po prvé před 50 lety. Líbí se mi zde ještě více než tehdy.

Vít. Novák

Těším se na shledanou ve Skutči.

M. Nováková

 

62.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

17. 12. 1946

 

Praha, 17. XII. 46

Drahý Břetíku,

 

Věřte mi – není to nevděk, píšu-li Vám teprve dnes, týden po našem zájezdu do Brna. Čekala mě tady naléhavá práce, s níž jsem dnes musil býti hotov: pořízení a opsání 16 klavírních doprovodů k českým a moravským písním z Erbena a Sušila.

Již pozítří, tento čtvrtek mají se v rozhlase s Hrnčířovou a Blachutem vyzkoušet a natočit, 29. vysílat.

Musil jsem proto vše ostatní odložit – i když se jednalo o věc tak samozřejmou, jako poděkovat Vám za krásné provedení Jihočeské suity a za obětavé pohoštění ve Vaší milé domácnosti.

Přes nepřízeň počasí odvezli jsme si z Brna velmi příjemné vzpomínky, jež nás pěkně hřejí za nynější mrazivé povětrnosti. Nade vše mě těší, že jsem ve Vás získal dirigenta, na něhož se mohu s naprostou jistotou spolehnouti. Vzpomenu-li nedávného koncertu k narozeninám, vděčím Vám za neobyčejně zdařilou propagaci snad celého svého orchestrálního díla. Skoro je mi líto při pomyšlení, co bych si ještě mohl od Vás v Brně poslechnouti.

Řeknete asi, že bych měl napsati něco nového – na to však t.č. není pomyšlení. Zatím doufám, že brzo přijedete Vy sem, abychom Vás mohli upřímně uvítat.

Se srdečnými pozdravy od nás obou Vám i milé Vaší choti

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Novák děkuje za Bakalovo provedení Jihočeské suity, op. 64, No 137 na koncertě v Brně kolem 10. 12. 1946. Přesné datum provedení není známo.

Jestliže Novák hovoří o opsání 16 klavírních doprovodů písní, pak má na mysli titul „České a moravské lidové písně, klavírním průvodem opatřil Vítězslav Novák“, bez op. čísla, No 159 z roku 1946, nikoli, jak uvádí Vladimír Lébl a s ním i katalog rok 1948!

 

63.

VN – BB

D (s obálkou)

10. 2. 1947

 

Drahý Břetíku.

 

Co je to padesát let?

Tenkrát jsem se cítil ještě úplným mladíkem. Vidím, jste jím též, duševně i tělesně. Čekají Vás ještě dlouhá léta nádherné práce.

Ohlížím se zpět, shledávám, že jste jí pro mě udělal hodně. Dnes jí vděčně vzpomínám a těším se, že svůj vzlet i své umění propůjčíte mému dílu i v budoucnosti.

Přátelsky Vás objímá

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Břetislav Bakala, nar. 12. 2. 1897 ve Fryštáku u Holešova.

 

64.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

3. 3. 1947

3. III. 47

Drahý příteli,

 

V dopise dnes mi doručeném netají se ředitel Zítek obavami ze svízelných (nečit.) x poměrů. Zdá se také, že ze zde přiloženého obsazení Karlštejna nemá stoprocentní jistotu v úspěch provedení. Protože mám kromě toho nyní mnoho těžkých starostí, rozhodl jsem se tentokrát do Brna nepřijeti, ačkoli velice lituji, že takto přijdu o milé shledání s Vámi. Myslím, že tím odpadne také zamýšlená moje výstava, k níž by se v samotném Brně nenašlo dosti dokumentů. Píši ve spěchu, abych Vás včas uvědomil a děkuji za chystané Vaše ochoty.

Se srdečnými pozdravy

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Novák naráží na nové brněnské provedení opery Karlštejn, op. 50, No 104, které připravoval Ota Zítek, tehdejší ředitel Národního divadla v Brně. Premiéra byla 13. 3. 1947, dir. Antonín Balatka, režie Miloš Wasserbauer, scéna J. A. Šálek, j.h.

Výstavu „Vítězslav Novák a Morava“ organizoval tehdejší doc. PhDr. Bohumír Štědroň v roce 1950, k níž vypracoval vlastní studii a katalog výstavy.

 

65.

VN – BB

Travice – Brno

P

26. 6. 1947

 

Srdečný pozdrav z letošní tury po Beskydách.

Vít. Novák

Lysá nás letos víc namohla než loni,

M. Nováková

Srdečně zdraví

Jindřich Máslo

26. VI. 1947

 

66.

VN – BB

D (s obálkou)

29. 6. 1947

 

Několik slov úvodem.

 

V Panu podána synthesa mých nejniternějších dojmů vzbuzených v mé duši velkolepostí Hor a Moří, intimitou Lesa a touhou po Ženě.

Základním motivem celé skladby, ve všech jejích větách nejrozmanitěji obměňovaným, je tonický F-dur trojzvuk s připojenými tóny d, g – tedy latentní pentatonikou f, g, a, c, d, sjednocující všechny tři tonální funkce.

V Prologu po hudbě lesních pramenů, zpěvu ptactva a ševelu listí ozve se roztoužená Panova flétna. Za stále se oživující nálady zjevují se zanícenému zraku v pastelově nadýchaných barvách náznaky dalších vět.

Tatranské štíty v průzračném vzduchu, sluncem zalité. Zdola halekání pastevců. Niterná blaženost člověka ve splývání s přírodou. V radostnou náladu vpadají hory svým hřímavým hymnem. V překypění odvahy útočí člověk na jejich vrcholy.

Moře, Atlantický oceán, v neustálém vzruchu. Hra bujně dovádivých vln v slunci jiskřících. Sídlo boeklinovských najad a tritonů.

Les zpívá odvěkou svoji píseň. V jeho intimitě lidská duše sní a touží. Jen vzdálené volání kukačky připomíná skutečnost.

Žena prudce strhující a mámivá svým kouzlem, odpuzující svojí živočišností. Jako dárkyně nových životů adorovaná a vzývaná, co čtvrtý symbol nesmrtelnosti.

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Na žádost Břetislava Bakaly napsal Novák svou stručnou výstižnou analytickou charakteristiku Pana, op. 43, No 96 pro jeho orchestrální provedení v Brně 11. 12. 1947 pod řízením B. Bakaly. Dopis je velmi cenný právě osobním vylíčením skladatelova poměru k této ojediněle závažné skladbě nejen v jeho celoživotním díle, které tak vysoko překračuje horizont znějící hudby!

 

67.

VN – BB

P

5. 8. 1947

 

Milý příteli,

 

Srdečný dík za Triptych a zprávy o chystaném provedení mých věcí. Pohřešovali jsme mezi nimi tu o Jihočeských motivech. Už teď by nás nejvíc zajímala…

Zítra chceme na 3 – 4 týdny do Teplic n.B.

S pěknými pozdravy

Vít. Nováik

 

Pozn.: „Teplic n.B.“ v opisu pohlednice podtrženo.

 

Obsahový komentář

 

Bohužel nelze v současnosti přesně zjistit provedení Novákových skladeb, ať již uskutečněná nebo zamýšlená. Jisté je, že Svatováclavský triptych, op. 79, No 143 byl ve 40. a 50. letech v Brně proveden, ať již ve varhanním nebo orchestrálním znění.

 

 

68.

VN – BB

P

9. 8.1947

 

Skuteč, 9. 8.

Drahý příteli,

 

Dík za vzpomínku! Velice rádi bychom Vás tady viděli, ale nebude to možné. Zítra 10. hodlám odjeti do lázní Bělovic u Náchoda, netroufaje si do Teplic, a má žena za nějaký den potom jede do Prahy kvůli úpravě našeho bytu. Doufám však, že se s Vámi setkám v září, po návratu z venkova.

 

Se srdečnými pozdravy

Vít. Novák

 

69.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

13. 12. 1947

 

Praha, 13. XII. 47

Můj drahý Břetíku,

 

Rozhlasový koncert 11. XII. v Brně znamená další doklad našeho duševního zpříznění, nový, velký úspěch Vašeho dirigentského umění!

Pan je moje dílo nejniternější, ale také nejnáročnější.

Dal jste jeho Prologu zasněnost, Horám vznešenost, Moři skvělost, Lesu poesii, Ženě vášeň i něhu.

Podání celku bylo velkorysé, v detailech láskyplné.

Byli jsme s Mařenkou hluboce dojati, dovedl jste svým krásným výkonem dílu získati sympatii orchestru i posluchačů. Dík nejsrdečnější!

Děkuji Vám i milé Vaší paní také za obětavé a v nynější době nákladné pohostinství v útulné Vaší domácnosti, a prosím, abyste tlumočil můj dík také syndikátu výkonných umělců za poskytnutí příjemného bydla!

V hotelu Avion.

S upřímnými a vřelými pozdravy nás obou Váš

Vít. Novák

 

70.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

12. 5. 1948

 

Skuteč, 12. V. 48

Drahý příteli,

 

Můžete si představit, v jaké náladě Vám zde zanechávám tyto řádky. Dnes ráno přijel pro nás Jára, abychom mohli dle daného slibu býti přítomni generální zkoušce na Nikotinu ve Velké opeře. A vzápětí nato přišla odtud zpráva, že se její premiéra, stanovená na 14., odkládá na 29.!

My ovšem již dnes odjeti musíme, ačkoli by se Maruška byla ráda tady ještě nějaký den kvůli různým opatřením zdržela – ale nemůžeme žádati na Járovi další jízdu spojenou se ztrátou času a zbytečným plýtváním drahocenným benzinem. Ke všemu je zde další nepříjemnost, že totiž 29. v Praze zase již nebudeme, slíbivše svoji účast v posledních dnech tohoto měsíce na koncertech v Čes. Budějovicích a Kamenici n.Lípou. Řeknu to pánům ve Velké opeře s náležitým důrazem – bohužel že se na věci nedá nic měnit!

S Vámi se zde nemůžeme shledat a přejeme aspoň plného zdaru koncertu a dobrého přespání u nás.

Srdečně zdraví

Vít. Novák

 

Obsahový komentář

 

Velká opera 5. května, později Smetanovo divadlo, nyní Státní opera Praha. Nové nastudování baletní pantomimy Nikotina mělo premiéru 29. 5. 1948, dir. Jindřich Bubeníček, choreografie Nina Jirsíková, scéna Josef Svoboda.

O koncertech v Čes. Budějovicích a v Novákově rodišti v Kamenici nad Lipou nejsou zatím k dispozici přesné údaje.

 

71.

VN – BB

Marie Nováková – Marii Bakalové

Zlín – Brno

D (s obálkou)

30. 7. 1948

 

Zlín, 30. VII. 48

Drahý Břetíku,

 

Dověděl jsem se tady od docenta Štědroně o Vašich srdečních potížích. Jak je to možné u člověka tak dobrosrdečného? Tak daleko by to přece s Vaší sympatií ke mně nemohlo dojít, abyste se dal mnou ovlivňovat.

Nepřehlížejte, že já, starší Vás o celé čtvrtstoletí, jsem se ke své srdeční kocovině dopracoval bohaprázdným životem. Ale jakým právem troufá si zlobit Vás Vaše srdíčko?

Doufám, že nás brzy potěšíte uklidňující zprávou.

Se srdečnými pozdravy

Vít. Novák

 

Drahý Mistře, paní Máničko,

 

Do našeho krásného pobytu ve Zlíně vpadla zarmucující zpráva, že se necítíte dobře. Jistě jste ve svém pracovním fanatismu přepjal své síly – doufáme pevně, že ve Vašem mládí bude to jen přechodná indispozice.

Chystali jste se prý též do Zlína. Bylo by to bývalo hezké vychutnávat zde s Vámi celou tu škálu nezapomenutelných dojmů. Jsou zde k mému choti tak neobyčejně hodní, že mládne den ode dne. Má též právo k dobré náladě. Půl hodiny před odjezdem do Zlína dokončil scénickou hudbu k Rachlíkovu Janu Žižkovi, dramaticky velmi výraznému a nově pojatému. Však s ním zápasil přes čtyři měsíce, aby mu nevyšlo nějaké jen tak náladové podbarvení scén. V posledním týdnu pracoval již od pěti hodin ráno – začínala jsem mít strach o jeho nervy. Představovali jsme si, že se v červenci vesele koupáte někde na Adrii, proto jsme Vás ve Skutči dosud nečekali. Byli byste nám srdečně vítáni, kdybyste se rozhodli opustit Brno. Vzpomínají u nás s nadšením jarního koncertu.

Ještě v Praze slyšeli jsme krásně Vámi oběma dávaný cyklus písní Sbohem a šáteček. Paní Máničko, Vy jste vyrostla tak pěvecky i výrazově, že jste s paní Tauberovou naší nejlepší rozhlasovou pěvkyní. Včera vzpomínal zdejší kulturní referent p. Tenk jak jste ho okouzlila zazpíváním Janáčkových lidových písniček ve skvělé instrumentaci Vašeho chotě. – A ke konci ještě: Drahý Mistře, někdy Vám budu povídat o zázraku, jehož jsme byli svědky u Monsignorova přítele faráře Hoffmana v Bozkově. Vyprosil si zastavení srdeční chroby svému milovanému svěřenci. Jsem jen velmi nedokonalý tvor boží a nemohu býti Stvořiteli tak milá jako ten vzácně ušlechtilý kněz, ale denně před nocí poprosím za Vaše uzdravení.

Vaše

Mar. Nováková

 

72.

VN – BB

? – Brno

D (bez obálky)

14. 9. 1948

 

Toman a lesní panna.

V baladě F. L. Čelakovského, každému, myslím, známé, Toman zrazen milovanou dívkou nalézá smrt v náručí lesní panny.

Skladba sestává ze dvou částí v jednom celku. Prvou zahajuje motiv kouzla svatojanské noci (s falešnou fanfárou lesních rohů), která později ještě dvakrát vábivě i varovně zazní. Zmítán neklidem a touhou rozhodne se Toman jeti k milé. Její zrada vyštve ho do noci.

V části druhé bloudě v mámení smyslů kouzelně světélkujícím lesem se tkává se Toman s lesní žínkou, která ho ve stále rostoucí gradaci neodolatelně podmaňuje a pak zahubí. Dílo drsně končí triumfem demonického živlu.

 

Jihočeské motivy.

 

Láskou i okouzlením rodným krajem poznamenány jsou tři malé skladby z posledního desetiletí i orchestrální Jihočeská suita, mužské sbory Domov a cyklus písní Jihočeské motivy.

Zádumčivá krása tohoto kraje a slavná jeho minulost znovu a znovu znepokojovaly mé tvůrčí sny,.

Verše Jana Čarka, Jarmily Hanzálkové a milé mojí ženy umožnily v písni zachytit nejniternější mé dojmy tolikrát prožívané v Chlumu u Třeboňě i v širé oblasti drahého Jihočeského kraje.

Vít. Novák

14. IX. 48

 

Obsahový komentář

 

Na žádost Břetislava Bakaly napsal Novák stručný obsah své symfonické básně Toman a lesní panna, op. 40, No 89 k brněnskému provedení. Rovněž výstižně charakterizuje další vokální skladby, které Bakala v Brně provedl, bohužel zatím neznámo, zdali na veřejných koncertech nebo pouze v rozhlasovém vysílání. Pravděpodobně se tak stalo krátce před datováním následujícího dopisu čís. 73, tedy před 14. 10. 1948: Toman a lesní panna, op. 40, No 89 a Jihočeské motivy, op. 77, No 155 v podání Marie Bakalové.

 

73.

VN – BB

Skuteč – Brno

D (s obálkou)

14. 10. 1948

 

Skuteč, 14. X. 48

Drahý příteli,

 

Na procházkách nádhernou podzimní přírodou na Bítově bezdečně se k nám přidružovala hudba Tomana a Jihočeských motivů, kterou jste nějaký den předtím na koncertě v Brně s mladistvým elánem tak krásně reprodukoval. Vzpomínali jsme přitom na Vás s vděčností a s přáním, abyste se po namáhavém dirigentském výkonu nyní náležitě zotavil a načerpal nových sil k další práci v nastávající sezoně.

Doufáme, že nás brzo potěšíte příznivou zprávou o svém zdravotním stavu a zároveň se těšíme na shledání s Vámi v Praze, kam začátkem příštího týdne odjíždíme.

Se srdečnými pozdravy Vám i milé Vaší paní

Novákovi

 

74.

VN – BB

Praha – Brno

D (s obálkou)

14. 1. 1949

 

Praha, 14. 1. 49

 

Drahý přáteli,

 

Promiňte, že teprve dnes odpovídám na Vaše novoroční přání. Náš Jára vyňal je s jinou poštou ze schránky u nás a nechal u sebe v bytě, místo aby vše poslal za námi do Skutče, kam jsme se odebrali hned po vánočních svátcích. Stala se však věc mnohem horší: za naší nepřítomnosti poslána nám do Prahy nádherná kolekce z bítovské zabíjačky. Snědly ji ovšem naše milé dítky, aniž nás o tom vůbec uvědomily. Bítovským dárcům také teprve dnes splácíme svůj dluh s náležitým vysvětlením. Není nám přitom do smíchu, asi jako Vám při čtení této historky. Aspoň jste se tím trochu povyrazili.

S upřímným zájmem četli jsme Vaši zprávu o velké únavě po provedení Suka a Schonberga a souhlasíme s Vaším rozhodnutím pořádně si odpočinout. Škoda jen, že tato roční doba není k tomu příliš vhodná. My sami zamýšlíme zajeti v nejbližších dnech k zázračnému přírodnímu lékaři do Klinovic, o němž Vám moje žena asi již psala, jenže nevím, neodložíme-li hlavní léčbu až na březen, kdy jsme chtěli do Teplic.

Končím přáním všeho dobra a srdečného pozdravu

Váš

Vít. Novák

 

Poznámka: Jedná se o poslední známý dopis V. Nováka B. Bakalovi.

 

75.

VN – Unie českých hudebníků

Praha – Brno

D (s obálkou)

24. 11. 1940

 

Unii českých hudebníků v Brně.

 

Vážení a milí přátelé,

 

Přijměte laskavě vřelý můj dík za svou účast na pořádání mého oslavného koncertu 21. t.m. Jak volbou programu, tak i prvotřídním provedením skladeb, zvláště náročné Podzimní symfonie stal se tento koncert významnou událostí v hudebním životě brněnském. Pro mne pak znamená jeden z nejpříjemnějších kladů mého, jinak málo radostného jubilea.

S upřímným pozdravením přátelsky Vám všem oddaný

Vít. Novák

 

V Praze, 24. listopadu 1940.

 

Poznámka: Srovnej dopis číslo 9.

 

VN – Orchestru rozhlasové stanice v Brně

Praha – Brno

D (bez obálky)

22. 11. 1941

 

Orchestru rozhlasové stanice v Brně.

 

Milí přátelé,

 

Stále slyším drásavé akcenty i hymnické rozezpívání svého De profundis! Hráli jste toto dílo opravdu tělem a duší.

Byl velice náročný Váš úkol, obstáli jste skvěle!
Nikdy nezapomenu tohoto prvého provedení, za které jsem Vám z celého srdce vděčný. Přijměte vřelý dík za tak krásný umělecký čin.

 

V přátelské oddanosti Váš

Vít. Novák

 

V Praze, 22. listopadu 1941.

 

Poznámka: Srovnej dopis číslo 24.

 

77.

VN – BB

D (s obálkou)

13. 10. 1948

 

Symfonickému orchestru Československého rozhlasu v Brně.

 

Milí přátelé,

 

Zahájil jsem letošní koncertní sezonu v Brně, kde jste pod taktovkou mého nejlešího přítele Bakaly nádherně zahráli Tomana a Jihočeské motivy. Jako vždy, i tentokrát cítil jsem se osvěžen ve Vašem družném prostředí a děkuji Vám z celého srdce za všechnu práci a sympatii, kterou jste těmto dílům věnovali.

 

Se srdečným pozdravem

Vít. Novák

 

Ve Skutči, 13. X. 48

 

Poznámka: Srovnej dopis číslo 73.

 

Marie Nováková – SOBR

? – Brno

D (bez obálky)

12. 11. 1949

 

Symfonickému orchestru Čs. rozhlasu v Brně.

 

Vážení pánové,

 

Zájezdy k rozhlasovým koncertům do Brna byly mému choti vždy velikou radostí. V přátelském ovzduší Vaše oddaná, nadšená spolupráce s drahým mu přítelem Břetislavem Bakalou povzbuzovala Jeho uměleckou sebedůvěru. Večer 10. XI. 1949 byl z reprodukčních vrcholů Jeho skladeb. Svými nádhernými výkony uctili jste skvěle Novákovu památku – děkuji Vám vřele Jeho jménem.

Ve vděčné oddanosti

Marie Nováková

 

12. XI. 1949

 

Obsahový komentář

Paní Marie Nováková děkuje členům brněnského rozhlasového orchestru za Břetislavem Bakalou nastudovaný a řízený koncert k uctění památky zesnulého skladatele. Program koncertu: Serenáda F dur,No 35, Tři ženské sbory, V Tatrách, op. 26, No 88 a orch. Svatováclavský triptych, op. 70, No 143.

 

 

 

 

 

 

 

Webdesign tvorba WWW Firmadat